další
předchozí
položky

Spotřeba domácností

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna 07.05.2021
This page was archived on 01.09.2016 with reason: No more updates will be done
Klíčem k porozumění vzorcům spotřeby domácností je pochopení lidského chování. Tyto vzorce se v Evropě velmi liší od toho, co bylo před 50 lety. Důležitými faktory řídícími naši spotřebu jsou rostoucí příjmy, globalizace ekonomiky, průlomové technologie (např. internet a mobilní telefony), klesající velikost domácností a stárnoucí populace a také zvyky a kultura.

Spotřeba zboží a služeb v členských zemích agentury EEA je hlavním činitelem celosvětového využívání zdrojů – a souvisejících dopadů na životní prostředí. Evropská spotřeba, tedy jídlo a pití, bydlení, mobilita a cestovní ruch, se stále více podílí na environmentálních vlivech a dopadech po celém světě v důsledku vzkvétajícího globálního obchodu. Dosažení podstatného snížení těchto účinků se neobejde beze změny struktury soukromé i veřejné spotřeby jako faktoru doplňujícího výhody pramenící z lepších technologií a výrobních procesů.

V letech 1990 až 2010 vzrostly v zemích EU-27 výdaje na konečnou spotřebu o 33 %. Státy západního Balkánu a Turecko však zaznamenaly ještě strmější vzestup – stály západního Balkánu o 120 % a Turecko o 63 % za stejné období. V domácnostech se utrácí dvakrát až šestkrát více než ve veřejném sektoru. Negativní environmentální vliv výrobků spotřebovaných v Evropě je globální – těžba surovin, výroba, zpracování a doprava zasahují i další regiony.

Naše stravovací a pitné návyky vedou k zásadnímu tlaku na životní prostředí a my tento tlak působíme jak přímo – cestováním po obchodech, skladováním, vařením či produkcí odpadů, tak nepřímo (což je ještě důležitější) – výrobou, zpracováním a dopravou potravin.

Nakupujeme stále více elektrických a elektronických výrobků, jako jsou televizory, počítače nebo notebooky, mobilní telefony a kuchyňské spotřebiče, a také je měníme častěji než dříve. Spotřeba elektřiny v domácnostech stoupá. Naše domy mají stále vyšší energetickou účinnost, na druhé straně však také stavíme větší domy pro méně lidí, a tak spotřeba energie na vytápění klesá jen mírně. Každý evropský občan se v roce 2008 zbavil zhruba 445 kg komunálního odpadu.

Roste automobilová a letecká přeprava a navyšuje tak spotřebu energie a emisí skleníkových plynů. Nárůst objemu automobilové dopravy je hlavním zdrojem znečištění ovzduší a způsobuje také problémy s hlukem ve městech. Dnešní trend bydlení v městských oblastech s nízkou hustotou vede k prudkému rozvoji měst, což na druhé straně zvedá spotřebu energie, zdrojů, dopravy a půdy.

Rychle rostoucím odvětvím je cestovní ruch, přičemž nejraději cestujeme autem či letadlem. V turistických destinacích má často značný dopad na životní prostředí spotřeba vody a energie, využívání půdy a produkce odpadů či odpadních vod.

Politika EU

Evropská politika začala řešit problém neudržitelné spotřeby teprve nedávno. Evropské iniciativy, jako např. Integrovaná výrobková politika a směrnice o ekodesignu (2009/125/ES) sledovaly cíl snížit environmentální dopad výrobků během celého jejich životního cyklu, včetně jejich spotřeby energie. Kromě toho je také politika EU prostřednictvím Iniciativy rozhodujících trhů EU stimulem trhu nakloněného inovaci. Plán opatření pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku Evropské komise z roku 2008, jehož úpravy jsou naplánovány na rok 2012, utužuje metodu životního cyklu, posiluje ohleduplnost k životnímu prostředí při zadávání veřejných zakázek a dává podnět k některým opatřením k řešení chování spotřebitelů. Stávající politiky, které jsou často založeny na dobrovolných nástrojích, se však dosud dostatečně nezabývají hlubšími příčinami neudržitelné spotřeby, namísto toho se snaží soustředit se spíše na snižování dopadu.

Evropská komise přijala v září 2011 plán zaměřený na přeměnu evropského hospodářství ve smyslu účinnějšího využívání zdrojů pod názvem Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, tento dokument zahrnuje i návrhy na posílení environmentální šetrnosti při zadávání veřejných zakázek a řešení ekologické stopy výrobků. Jeho cílem je vytvořit společnou metodiku pro vyhodnocování, zobrazování a porovnávání environmentálního chování výrobků, služeb i podniků a zajištění lepšího porozumění chování spotřebitelů. Obsahuje i doporučená opatření ke snížení dopadu na životní prostředí v oblastech spotřeby potravin, bydlení a mobility.

Udržitelná spotřeba je klíčovou součástí Agendy 21, plánu opatření pro udržitelný rozvoj přijatého na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru v roce 1992. V rámci konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20) je cílem dohoda o globálním rámci programů udržitelné spotřeby a výroby. Mnohé iniciativy a opatření se dále přijímají i na národní, regionální či místní úrovni, například v rámci regionálních strategií udržitelného rozvoje a procesů MA 21.

Udržitelná spotřeba je společnou výzvou, kde odpovědnost leží na všech aktérech, včetně veřejných orgánů, podniků a spotřebitelů.

Aktivity agentury EEA

Práce agentury EEA v oblasti spotřeby zahrnují mimo jiné:

 

Práci agentury EEA v této oblasti podporuje i Evropské tematické centrum pro udržitelnou spotřebu a výrobu (ETC/SSP).

Výhled

V roce 2012 bude agentura EEA napomáhat Evropské komisi a Evropskému parlamentu i členům sítě agentury EEA a spolupracujícím zemím prostřednictvím zveřejnění souboru ukazatelů na internetu za účelem hodnocení pokroku směrem k udržitelné spotřebě a výrobě a prostřednictvím aktualizace hodnocení spotřeby a životního prostředí z roku 2010. Dále bude svými aktivitami v oblastech udržitelného života a modelů obchodu či dalšími činnostmi přispívat i k Summitu Země Rio+20.

Související odkazy

 

 

Permalinks

Geographic coverage

Akce dokumentů