další
předchozí
položky
European Union flag
Home
Topics
Analysis and data
Countries
Newsroom
About us

Zemědělství – úvod

Změnit jazyk
Stránka Poslední změna 23.11.2023
6 min read
Zemědělství je jedním z hlavních uživatelů půdy v Evropě, v důsledku čehož utváří krajinu ve venkovských oblastech. Na životní prostředí působí přímo i nepřímo a je závislé na přírodních zdrojích.

_DGP5161_2.jpg

More photos

Zemědělská půda hraje ve způsobu používání půdy v celé Evropě důležitou roli. Trvalé travní porosty a orná půda tvoří dohromady 39 % krajinného pokryvu Evropy (EEA, 2017a). Zemědělství je hlavním uživatelem přírodních zdrojů a jeho vztah k životnímu prostředí je velmi složitý (OECD, 2017). Následující údaje odrážejí výkonnost a dopady zemědělství v EU:

  • Ze zemědělství pocházelo v roce 2015 přibližně 94 % emisí amoniaku v Evropě, a to zejména z činností, jako je skladování hnoje, rozmetávání kejdy a používání anorganických dusíkatých hnojiv.
  • Emise CO2 z rašelinných půd, které jsou odvodňovány pro potřeby zemědělství, činí 100,5 milionu tun CO2 za rok, zatímco u lesnictví je to 67,6 milionu tun CO2. S celkovými emisemi 173 milionů tun CO2 z odvodněných půd je EU druhou největší problematickou oblastí, pokud jde o emise CO2 z rašelinišť (po Indonésii) (Berge a kol., 2017).
  • Díky zavlažování vyvíjí zemědělství velký tlak na obnovitelné vodní zdroje. Za sezonu toto odvětví spotřebuje více než 50 % vody používané v Evropě.
  • Zemědělství je jedním z hlavních zdrojů dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. V několika regionech v Evropě, často jde o regiony s intenzivním zemědělstvím, jsou koncentrace dusičnanů stále příliš vysoké.
  • Přibližně 9 % zemědělské půdy patří do sítě Natura 2000 — celoevropské sítě chráněných přírodních oblastí.
  • Zemědělství se podílí 25 miliony tun ropného ekvivalentu (12,3 %) na výrobě obnovitelné energie (2015), což představuje od roku 2013 do roku 2015 nárůst o 15 % (GŘ AGRI, 2017).
  • Zemědělství je nedílnou součástí potravinových systémů, přičemž sortiment potravin vyprodukovaných v EU je rozmanitý.
  • EU je u většiny zemědělských primárních komodit víceméně soběstačná. Je také jediným největším vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů, včetně zpracovaných potravin (Evropská komise, 2016a).

 

Dvěma hlavními problémy, s nimiž se zemědělství v Evropě potýká, je změna klimatu (EEA, 2017c) a zábor půdy, tj. zastavěním půdy například pro lidská sídla a pro infrastrukturu (EEA, 2017a). Změna klimatu vyžaduje přizpůsobení pěstovaných plodin a způsobuje extrémní výkyvy počasí (více informací o adaptaci na změnu klimatu viz dokument agentury EEA na toto téma nebo platforma Climate-ADAPT), a vyžaduje tedy důkladné řízení rizik. Zábor půdy vede v mnoha regionech ke zmenšování plochy zemědělské půdy.

Klíčové trendy

Navzdory vývoji odvětví zemědělství, který závisí na celé řadě faktorů a regionálních rozdílech v odvětví, lze na evropské úrovni zaznamenat určité klíčové trendy. Podíl celkové půdy připadající na zemědělskou půdu postupně klesá a zemědělství je ovlivňováno záborem půdy, tj. přeměnou na umělý krajinný pokryv. Nezávisle na tom klesá počet zemědělských podniků a roste jejich průměrná velikost.

Všechny tři faktory, zábor půdy, intenzifikace a extenzifikace, vedou ke ztrátě zemědělské půdy s vysokou přírodní hodnotou a ke snižování populací polních ptáků.

V posledních letech je odvětví zemědělství stále více ovlivňováno extrémními výkyvy počasí. Krupobití, silný déšť, povodně a sucho způsobované změnou klimatu vedly ke snížení výnosů (EEA, 2017c).

Politické souvislosti

Rozvoj odvětví zemědělství je ve velké míře ovlivňován společnou zemědělskou politikou EU (viz Köster, 2010). Již od svého vzniku v polovině 20. století měla zemědělská politika EU výrazný hospodářský rozměr. Za posledních 50 let došlo k posunu v typu poskytovaných dotací a k přechodu z politiky primárně zaměřené na zemědělství na integrovanější politiku rozvoje venkova zahrnující strukturální a agroenvironmentální opatření. V současné době má společná zemědělská politika dva hlavní pilíře: 1. pilíř, který zahrnuje přímé platby zemědělcům a tržní opatření, a 2. pilíř, v jehož rámci jsou podporovány programy rozvoje venkova.

V letech 2010–2014 se dotace EU podílely na příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor[1] v průměru více než 35 % a představovaly 28 % přímých plateb zemědělcům. Tyto údaje se pohybují od více než 90 % (celkové dotace) a přibližně 45 % (přímé platby) na Slovensku do zhruba 15 % (celkové dotace) a 12 % (přímé platby) v Nizozemsku (EPRS, 2017). V červnu 2018 byl zveřejněn legislativní návrh Evropské komise na společnou zemědělskou politiku po roce 2020. Tento návrh se zabývá přispěním k dosažení cílů a ambic v oblasti životního prostředí a změny klimatu a usiluje tak o větší orientaci na výkonnost.

Zemědělská produkce je rovněž formována dalšími unijními a mezinárodními politikami, přičemž některé z nich, jako je směrnice o dusičnanech a rámcová směrnice o vodě, jsou již zohledněny ve struktuře společné zemědělské politiky. Politiky v oblasti energetiky a změny klimatu kromě toho například podnítily nárůst produkce energetických plodin v posledním desetiletí (OECD/FAO, 2017).

Zemědělství hraje navíc důležitou roli v dosahování cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a cílů udržitelného rozvoje.

Činnosti agentury EEA

Agentura EEA spolupracuje s ostatními organizacemi EU, například na vytvoření společného souboru agroenvironmentálních indikátorů. Data agentury EEA jsou používána při monitorování a vyhodnocování společné zemědělské politiky, například jako podklady pro výpočet určitých tzv. kontextových indikátorů. Agentura EEA se podílí na službě monitorování území programu Copernicus. Zkoumá příležitosti k intenzivnějšímu využívání dat z programu Copernicus k hodnocení vlivu zemědělství na životní prostředí. Snaží se také naplňovat potřeby zemědělství, týkající se dat z pozorování Země a souvisejících produktů, například v souvislosti s uplatňováním technologií přesného zemědělství.

Kromě úzké spolupráce s ostatními organizacemi EU spolupracuje agentura EEA také s národními referenčními centry v oblasti životního prostředí a zemědělství. Tato národní referenční centra jsou nedílnou součástí Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí agentury EEA (Eionet), v níž je zastoupeno 39 zemí podílejících se na činnosti agentury. Spolupracuje rovněž s dalšími mezinárodními organizacemi, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Agentura EEA spolupracuje také s akademickou sférou a skupinami odborníků, například s projektovými týmy, jimž je poskytována podpora prostřednictvím programu Horizont 2020.

 

Publikace z nedávné doby

Nedávná zpráva agentury EEA „Zelené potraviny“ analyzuje produkci a spotřebu potravin s přihlédnutím k potravinovému systému.

 


[1] Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor stanovuje odměnu za všechny faktory produkce (půdu, kapitál, pracovní sílu), a to bez ohledu na to, zda jsou vlastněny zemědělským podnikem. Představuje celkovou hodnotu vytvořenou zemědělským podnikem zapojeným do produkce a je definován jako hodnota produkce snížená o variabilní náklady, odpisy a daně z produkce, plus dotace na produkci. (Na základě GŘ AGRI, 2017).

Související obsah

Interactive charts

Novinky a články

Související údaje

Související indikátory

Indicator Assessment
Archived
Use of freshwater resources Despite an estimated decrease of total water abstraction by 19 % since 1990 in Europe, the milestone set in the EU resource efficiency roadmap — i.e. a water abstraction should stay below 20 % of available renewable water resources in Europe — has not been achieved in 36 river basins corresponding to 19 % of Europe’s territory in summer 2015. Around 30 % of the total European population was exposed to water scarcity conditions in summer 2015 compared to 20% in 2014, mainly living in densely populated European cities, agriculture-dominated areas of southern Europe and small Mediterranean islands.  From 2000 to 2015, in the EU-28, there was an absolute decoupling of water abstraction (-9 %) and the gross value added generated from all economic sectors (+53 %). A rapid increase (+11%) has been observed in bottled water consumption from 2010, particularly in southern and western Europe.
Indicator Assessment
Archived
Abundance and distribution of selected species Between 1990 and 2015, the common bird index decreased by 8 % in the 26 EU Member States that have bird population monitoring schemes. This decrease is slightly greater (9 %) if figures for Norway and Switzerland are included. The decline in common farmland bird numbers in the same period was more pronounced, at 32 % (EU) and 30 % (EU plus Norway and Switzerland). The common forest bird index decreased by 3 % (EU) and 6 % (EU plus Norway and Switzerland) over the same period. Although the decline of all common birds has levelled off slightly since 2000, no trend towards recovery has been observed in the last years and the common farmland bird index continued to show a steep decline of 16 % between 2000 and 2015. Grassland butterflies also showed a significant rate of decline in the 19 European countries where butterfly population monitoring schemes exist, at 34 % (EU) and 32 % (all countries). Between 2000 and 2015, the index decreased by 17 % (EU) and 16 % (EU + Norway and Switzerland). 
Indicator Assessment
Archived
Abundance and distribution of selected species Since 1990, populations of common birds have decreased by around 13 % in the 26 EU Member States that have bird population monitoring schemes. The decrease is slightly worse (14 %) if figures for Norway and Switzerland are included. The decline in common farmland bird numbers in the same period was more pronounced, at 31.5 % (EU) and 34 % (EU plus Norway and Switzerland).  Grassland butterflies also showed a significant rate of decline (32 %) between 1990 and 2015 in the 19 European countries where butterfly population monitoring schemes exist. The rate of loss has slowed down in the last 10 years, but the population abundance trend remains negative.
Indicator Assessment
Archived
Use of freshwater resources Despite renewable water is abundant in Europe, signals from long-term climate and hydrological assessments, including on population dynamics, indicate that there was 24% decrease in renewable water resources per capita across Europe between 1960 and 2010, particularly in southern Europe. The densely populated river basinsin different parts of Europe, which correspond to 11 % of the total area of Europe, continue to be hotspots for water stress conditions, and, in the summer of 2014, there were 86 million inhabitants in these areas. Around 40 % of the inhabitants in the Mediterranean region lived under water stress conditions in the summer of 2014. Groundwater resources and rivers continue to be affected by overexploitation in many parts of Europe, especially in the western and eastern European basins. A positive development is that water abstraction decreased by around 7 % between 2002 and 2014. Agriculture is still the main pressure on renewable water resources. In the spring of 2014, this sector used 66 % of the total water used in Europe. Around 80 % of total water abstraction for agriculture occurred in the Mediterranean region.  The total irrigated area in southern Europe increased by 12 % between 2002 and 2014, but the total harvested agricultural production decreased by 36 % in the same period in this region. On average, water supply for households per capita is around 102 L/person per day in Europe, which means that there is 'no water stress'. However, water scarcity conditions created by population growth and urbanisation, including tourism, have particularly affected small Mediterranean islands and highly populated areas in recent years. Because of the huge volumes of water abstracted for hydropower and cooling, the hydromorphology and natural hydrological regimes of rivers and lakes continue to be altered. The targets set in the water scarcity roadmap, as well as the key objectives of the Seventh Environment Action Programme in the context of water quantity, were not achieved in Europe for the years 2002–2014.

Související publikace

Publikace Food in a green light - A systems approach to sustainable food This report takes a food system approach to analyse European production, consumption and trade of food, and associated environmental and human health aspects. Understanding the patterns, processes and actors involved allows for more coherent and effective policy interventions to reduce environmental pressures along the value chain, with potential co-benefits to human health and well-being. The report addresses both terrestrial and aquatic food production and goes beyond the environmental impact and economic performance of agriculture and fisheries. The focus is on long-term sustainability objectives, as laid down in the 2050 vision of the Seventh Environment Action Programme and the 2030 Sustainable Development Goals.
Publikace Landscapes in transition — An account of 25 years of land cover change in Europe Landscape is one of the most precious assets contributing to Europe's cultural identity. As landscape is determined to a large extent by land use, the study of land use changes, especially through changes in the land cover, provides clues to the drivers of the transitions that landscape is currently going through. New data on land cover change in Europe up to 2012 show that total land cover change increased from the 2000‑2006 period to the 2006‑2012 period.
Publikace Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2016 This report is an indicator-based assessment of past and projected climate change and its impacts on ecosystems and society. It also looks at society’s vulnerability to these impacts and at the development of adaptation policies and the underlying knowledge base. This is the fourth ‘Climate change, impacts and vulnerability in Europe’ report, which is published every four years. This edition aims to support the implementation and review process of the 2013 EU Adaptation Strategy, which is foreseen for 2018, and the development of national and transnational adaptation strategies and plans.

Viz také

Permalinks

Geographic coverage

For references, please go to https://eea.europa.eu./cs/themes/agriculture/intro or scan the QR code.

PDF generated on Pátek 22.11.2024 11:00

EEA Page URL QR
Akce dokumentů
The EEA is an agency of the European Union

Engineered by: EEA Webový tým

Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18

Software version: EEA Plone KGS 23.9.14

Kód pro vývojáře

Systems Status

Právní upozornění

Creative commons license

CMS přihlášení