Evropa směrem k nulovému znečištění

Nelze se ubránit hledání paralel mezi pandemií, klimatickou krizí a krizí v oblasti biologické rozmanitosti. Vědci nás na pandemii upozorňovali, existovaly poměrně přesné scénáře, ale nikdo nevěděl přesně, jak se situace vyvine.

Nemůžeme přesně popsat svět, který je o dva až čtyři stupně teplejší. Nevíme přesně, co bude únosnou mírou zátěže pro ekosystémy. Víme, že pokud nepřijmeme silná opatření a nezaměříme se na systémové změny, vyhlídky nebudou příznivé a čas se krátí. Doufáme, že pandemii bude možné v relativně krátké době dostat pod kontrolu. Může se ukázat, že mnohem obtížnější bude zvrátit škody způsobené dosažením únosné míry zátěže v případě změny klimatu nebo zhoršování stavu přírody.

Souvislosti mezi těmito rychle a pomalu se vyvíjejícími krizemi a znečištěním jsou jasné. Snižování znečištění ovzduší a emisí skleníkových plynů jdou téměř vždy ruku v ruce. Přínosem pro přírodu by bylo omezení znečištění vody a půdy. Menšího znečištění by bylo dosaženo i snížením využívání zdrojů a přechodem na oběhové hospodářství.

Mnoho zdravotnických institucí upozornilo na to, že lidé s některými již existujícími onemocněními mohou být v souvislosti s onemocněním COVID-19 zranitelnější. K těmto onemocněním patří respirační onemocnění, která jsou v některých případech důsledkem zhoršené nebo zhoršující se kvality ovzduší.

Díky přísným omezením volného pohybu osob se v mnoha evropských městech dramaticky snížily koncentrace některých klíčových látek znečišťujících ovzduší. Tyto významné změny nebyly chtěné – nejsou vzorem pro dobře řízený přechod – ukázaly však, že kvalitu ovzduší ve městech lze výrazně zlepšit omezením automobilové dopravy a změnou našich současných modelů mobility. 

Lidé a instituce jimi vytvořené, jsou pevně odhodláni účinně čelit jasnému a aktuálnímu nebezpečí. Obtížnější je pochopit a řešit nejasné, neviditelné nebo pomalu se projevující katastrofy. Jedním z takových problémů je znečištění.

Na většině míst v Evropě ovzduší nevypadá, není cítit, nezapáchá ani nechutná znečištěně. Zhoršená kvalita ovzduší však každoročně způsobuje předčasné úmrtí téměř půl milionu Evropanů. Voda z vodovodu je v Evropě obecně bezpečná. V mnoha evropských řekách, jezerech a pobřežních oblastech můžeme lovit a plavat. Přesto mnoho evropských vodních útvarů není v dobrém stavu. Evropské půdy stále trpí znečištěním, k němuž došlo před desetiletími nebo staletími.

Problémy jsou zjevné, ale neměli bychom rovněž zapomínat na to, že opatření a politiky v oblasti boje proti znečištění přinesly určité zlepšení. Počet předčasných úmrtí Evropanů v důsledku zhoršené kvality ovzduší je o polovinu nižší než na počátku 90. let 20. století. Evropský průmysl se stává čistším a vypouští méně emisí do ovzduší a vody. Pokročilé technologie čištění odpadních vod využívá stále více komunit. Používané zemědělské postupy se pomalu mění k lepšímu.

Přesto můžeme a měli bychom toho dělat mnohem více. To bude vyžadovat lepší implementaci stávajících politik a rovněž nastavení ambiciózních cílů, které v rámci této zásadní transformace k udržitelnému rozvoji ukazují cestu ke klimatické neutralitě, nulovému znečištění, oběhovému hospodářství, zdravé přírodě a sociální spravedlnosti.

Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, stanovila ambiciózní program pro politické priority svého týmu na příštích pět let. Zelená dohoda pro Evropu a její cíl nulového znečištění nastiňují opatření, která odrážejí skutečnost, že evropští občané požadují řešení klimatické krize a krize v oblasti biologické rozmanitosti, a která zároveň zajišťují spravedlivý přechod, který nezapomíná na lidi. Jedná se o program, který by mohl být pro Evropu trvalým dědictvím. 

Z činnosti Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyplynulo, že naše neudržitelné systémy výroby a spotřeby – zejména ty, které souvisejí s potravinami, mobilitou a energetikou – jsou jádrem našich problémů v oblasti udržitelného rozvoje, včetně znečištění. Tyto systémy jsou hluboce integrovány do našeho způsobu života a nelze je změnit přes noc. Musíme však jít správným směrem a naše ambice musí odpovídat našim schopnostem.

Poprvé v moderní historii máme prostředky k dosažení výroby tepla a elektřiny, k cestování, a k pěstování potravin bez znečištění. Znečištění, které má dopad na lidi a životní prostředí, již není třeba akceptovat jako nevyhnutelný vedlejší produkt pokroku.

Evropa ukázala, že můžeme dosáhnout pokroku prostřednictvím silných a závazných právních předpisů. Pokud jsou škodlivé technologie zakázány, nalezneme způsoby, jak postupovat lépe. Ukázalo se, že zlepšení znalostí a stanovení dostatečně vysokých cen za znečištění se osvědčilo. Existuje mnoho politických nástrojů, z nichž si lidé mohou vybrat, a pokud jsou ambice správné, najdou se způsoby, jak postupovat správným směrem.

EEA má k dispozici mnoho znalostí a odborných poznatků o znečištění a dalších problémech v oblasti životního prostředí, jakož i jejich řešení. Signály EEA 2020 přináší přehled problémů, které se snažíme řešit. 

„Již nikdy…“ je slovní spojení, které si lidstvo muselo říkat příliš často. Nicméně odhodlání neopakovat chyby z minulosti a nedovolit, aby se odehrály stejné tragédie, také vedlo k hnutím a ke vzniku institucí, včetně Evropské unie, které chrání jednotlivce a posilují naši společnost.

Cílem balíčku na podporu oživení „Next Generation EU“ je napravit hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií. Balíček je zaměřen na příští generace, naši budoucnost a na obnovu našeho hospodářství a společnosti způsobem, který respektuje limity naší planety a zajišťuje dlouhodobý blahobyt lidí.

I přes pokrok dosažený v posledních desetiletích ze zásadního hodnocení EEA „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ jasně vyplynulo, že Evropa nyní čelí výzvám v oblasti životního prostředí nebývalého rozsahu a naléhavosti. V příštím desetiletí musíme bezodkladně přijmout opatření na ochranu životního prostředí, klimatu a lidí.