Motýli, nebo byznys? Evropa může mít obojí!

Nová analýza agentury EEA dokládá, že celosvětová poptávka po přírodních zdrojích potřebných k zajištění potravin, oblečení, bydlení a dopravy obyvatel roste stále rychlejším tempem. Tyto rostoucí nároky na přírodní bohatství zvyšují tlak na ekosystémy, hospodářství a na sociální soudržnost v Evropě i v jiných částech světa. Zpráva SOER 2010 však také potvrzuje, že správně orientované politiky ochrany životního prostředí nadále zlepšují stav životního prostředí v Evropě, aniž by ohrožovaly evropský růstový potenciál.

„Spotřebováváme více přírodních zdrojů, než je environmentálně stabilní. To platí jak pro Evropu, tak pro celou planetu. Doposud nejviditelnější známkou nestability je změna klimatu, avšak řada celosvětových trendů ukazuje na budoucí nárůst systémového rizika pro ekosystémy. Povaha současné finanční krize by nás měla vést k zamyšlení,“ uvedla profesorka Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí.

Chceme-li uskutečnit úplný přechod na udržitelné hospodářství založené na účinném využívání zdrojů, je nutné, aby byl při přijímání rozhodnutí v oblasti výroby, spotřeby a celosvětového trhu brán ohled na všechny přírodní zdroje: biologickou rozmanitost, půdu, uhlí, řeky, moře i vzduch, který dýcháme.

„Žádné rychlé řešení neexistuje, ale je zapotřebí, aby regulační orgány, podniky a občané spolupracovali a našli nové způsoby účinnějšího využívání zdrojů. Semínka budoucích iniciativ jsou již zaseta. Úkolem, který teď stojí před námi, je pomoci jim, aby se uchytila a vzkvétala,“ uzavírá profesorka McGladeová.

Zpráva SOER 2010 dále poukazuje na lepší chápání souvislostí mezi změnou klimatu, biologickou rozmanitostí, využíváním zdrojů a lidským zdravím a na to, jak mohou nástroje jako územní plánování, ekologická daňová reforma, prevence znečištění, uplatnění zásady obezřetnosti a účetnictví zdrojů posílit hledisko přírodního bohatství při řešení těchto otázek.

Hlavní závěry a doporučení

• Změna klimatu: Evropská unie dosáhla pokroku v oblasti snižování emisí a zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů. Emise zemí EU27 byly v roce 2009 17 % pod úrovní roku 1990, a tedy velmi blízko unijnímu cíli snížit emise do roku 2020 o 20 %. Vývoj v rámci jednotlivých odvětví však vždy pozitivní není. Emise v dopravě v zemích EU27 vzrostly mezi lety 1990 a 2008 o 24 %.

• Adaptace na změnu klimatu: I když Evropa splní své cíle v oblasti snižování emisí a vedoucí světoví představitelé se na právě probíhající konferenci o změně klimatu v mexickém Cancúnu shodnou na ambiciózních opatřeních, Evropa se stále bude potřebovat přizpůsobovat probíhajícím a očekávaným dopadům změny klimatu. Angažovaná správa přírodního bohatství může pomoci se s těmito problémy vypořádat.

• Biologická rozmanitost, ekosystémy a lidské zdraví: Soustava chráněných území Natura 2000, která v současné době pokrývá přibližně 18 % rozlohy EU, pomáhá chránit ohrožené druhy a zachovávat zelená prostranství pro volný čas. Právní předpisy v oblasti kvality ovzduší a vody zmírnily zátěž pro biologickou rozmanitost a obyvatele. Kvůli stále intenzivnějšímu využívání půdy, ztrátě přírodních stanovišť a nadměrnému rybolovu se na druhou stranu nepodařilo dosáhnout cíle EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2010.

• Integrovaná řešení s celosvětovou perspektivou: Poukázáním na souvislosti mezi jednotlivými otázkami nás zpráva SOER 2010 vyzývá k zesílení integrovaných akcí ve všech oblastech politik, které s těmito otázkami souvisejí, aby bylo dosaženo rychlejšího zlepšení s maximálním kombinovaným přínosem (např. bojem proti klimatické změně zároveň zlepšit kvalitu ovzduší).

• Účinné využívání zdrojů: Klíčovým faktorem pro využívání půdy je zabezpečení dodávek potravin, energie a vody. Poptávka po těchto komoditách, které si často co do využití půdy konkurují (např. potraviny, krmiva a paliva), totiž stále roste. Účetnictví a stanovování cen, která budou plně zohledňovat dopady způsobu využívání zdrojů, jsou hlavními nástroji pro zajištění přechodu podniků a spotřebitelů k ještě účinnějšímu využívání zdrojů.

• Občanská angažovanost: Politika sama o sobě nedokáže zastavit nebo zvrátit trendy, které v oblasti životního prostředí pozorujeme. Je zapotřebí, aby se zvýšil počet občanů, kteří budou odhodláni snížit svůj vliv na životní prostředí. Toho lze dosáhnout tak, že je zapojíme do sběru údajů a oslovíme prostřednictvím sociálních médií.

Poznámky pro redaktora

Zpráva SOER, která představuje stěžejní zprávu agentury EEA, je zveřejňována každých pět let. Jejím cílem je poskytnout informace o stavu životního prostředí v Evropě a o trendech a vyhlídkách v této oblasti, včetně příčin, dopadů a možností řešení konkrétních problémů. Zpráva SOER 2010 sestává ze čtyř hlavních částí: (i) tématického zhodnocení klíčových problémů v oblasti životního prostředí (změna klimatu, biologická rozmanitost, využití půdy, znečištění ovzduší, mořské prostředí, spotřeba atd.) doplněného relevantními údaji a trendy, (ii) hodnocení klíčových celosvětových trendů ovlivňujících životní prostředí v Evropě, (iii) hodnocení podle zemí a (iv) zprávy podávající integrované shrnutí.

Všechna hodnocení zprávy SOER jsou přístupná online na www.eea.europa.eu/soer.

Informace o Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA)

Agentura EEA sídlí v Kodani. Cílem agentury je přispět k dosažení významného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě poskytováním aktuálních, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik a veřejnosti.

Členskými státy agentury EEA jsou: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Kypr, Německo, Maďarsko, Irsko, Island, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Spolupracujícími zeměmi je šest zemí západního Balkánu: Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko.

Kontaktní informace

Pro dotazy médií: