The third assessment - CZ

TISKOVÁ ZPRÁVA

Kodaň/Ženeva/Brusel, 12. května 2003

Zlepšování stavu životního prostředí v Evropě je ohroženo trvale neudržitelnými ekonomickými aktivitami

V minulém desetiletí se stav evropského životního prostředí z mnoha pohledů zlepšil avšak tento pozitivní trend může být zmařen v důsledku dopadů ekonomického růstu. Vlády členských zemí zatím nepodnikly žádné podstatné kroky k tomu, aby ekonomické aktivity nezpůsobovaly zvýšenou zátěž na životní prostředí.

Jedná se o jeden z hlavních závěrů  nejnovější zprávy o životním prostředí v Evropě, kterou vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a která byla dnes uveřejněna.

Životní prostředí v Evropě: třetí kolo hodnocení byl zpracován jako podklad pro ministerskou konferenci nazvanou "Životní prostředí pro Evropu", která proběhne v ukrajinském Kyjevě ve dnech 21.-23. května pod záštitou Ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE). Obdobné zprávy byly vypracovány pro předchozí konference v  letech 1995 a 1998 pořádané v bulharské Sofii a dánském Aarhusu.

Zpráva upozorňuje na to, že ve většině případů je pokrok při zlepšování stavu životního prostředí zatím stále dosahován pouze opatřeními na úrovni koncových zařízení odstraňujících již vzniklé znečištění či v důsledku ekonomické recese a restrukturalizace probíhající v mnoha částech Evropy.

Podle Gordona McInnesse, prozatímního ředitele EEA, "je z minulosti známo, že tyto úspěchy budou opět ztraceny, bude-li ekonomický růst stále založen na tradičních aktivitách poškozujících životní prostředí, převažujících nad alternativami, které jsou trvale udržitelné a šetrné vůči životnímu prostředí".

"Toto riziko hrozí zejména kandidátským státům EU a zemím EECCA, do nichž se přesouvají rozsáhlé kapacity zpracovatelského průmyslu pocházející ze Západní Evropy i odjinud," dodal McInness.

Zpráva zdůrazňuje značné rozdíly ve stavu životního prostředí mezi jednotlivými skupinami zemí i uvnitř těchto skupin. Zároveň zpráva též potvrzuje, že správná politika životního prostředí se při důkladné přípravě a odpovídající aplikaci podílela v několika oblastech na významném zlepšení parametrů životního prostředí i na snížení tlaku na životní prostředí.

V celoevropském měřítku se podařilo docílit značného omezení emisí látek, které narušují ozónovou vrstvu atmosféry. Snižování emisí okyselujících látek do ovzduší a kontaminace vod z bodových zdrojů znečištění - jako jsou například továrny - vedlo k všeobecnému zlepšení kvality ovzduší i vod. Ochrana biotopů významných druhů rostlin a živočichů přinesla určité zlepšení jejich životních podmínek.

Na druhé straně environmentální politika zaměřená na omezení produkce odpadu nepřinesla žádný významný pokrok. Neustále se zvyšuje tlak na některé přírodní zdroje, především na zásoby ryb, ornou půdu a volné pozemky. Problémem zůstává také znečištění vod pocházející z plošných zdrojů, k nimž patří například zemědělství

Na počátku devadesátých let byla nastartována ekonomická a sociální transformace, během které se Západní Evropa vyvíjí směrem ke společnosti orientované na služby, zatímco zbytek kontinentu směřuje různou rychlostí k tržní ekonomice. Tyto změny sice vedly ke zlepšování životního prostředí v některých jeho aspektech, nicméně v určitých oblastech bylo naopak zaznamenáno zhoršení.

Evropa jako celek snížila emise skleníkových plynů. V zemích Střední a Východní Evropy, jakož i v zemích EECCA se snížil tlak na vodní zdroje ze strany zemědělství a průmyslu. Ekonomická restrukturalizace v těchto zemích byla rovněž hlavní hybnou silou snižování emisí látek znečišťujících ovzduší.

K negativním stránkám ekonomické transformace ve Střední a Východní Evropě a v zemích EECCA patří zanechávání půdy ladem, což ohrožuje biologickou rozmanitost. Ekonomický růst ztěžuje v mnoha západoevropských zemích dosažení národních cílových hodnot pro omezování emisí skleníkových plynů.

Městská zástavba a dopravní infrastruktura pokrývají velké plochy dříve produktivní orné půdy a vedou k fragmentaci důležitých biotopů v celé oblasti. Nadměrný výlov ryb navíc ohrožuje přírodní zdroje moří.

Jelikož zlepšování životního prostředí v těchto oblastech závisí hlavně na celkové ekonomické situaci, je nepravděpodobné, že by bylo možné udržet značnou část v současnosti dosažené úrovně v podmínkách pokračujícího nebo obnoveného ekonomického růstu. Zároveň je také pravděpodobné, že mnoho negativních dopadů se ještě prohloubí.

Tento trend se již jasně projevuje v dopravě, kde dochází ke znatelnému upřednostňování silniční a letecké dopravy na úkor jiných způsobů, které jsou podstatně šetrnější vůči životnímu prostředí. Dochází proto ke zvyšování spotřeby energie a k růstu emisí skleníkových plynů.

Zdraví lidí je stále vystavováno celé řadě rizik vyplývajících ze stavu životního prostředí, je produkováno stále více odpadu, mnohé oblasti sužují problémy s pitnou vodou. V západoevropských městech se největší hrozbou pro lidské zdraví stává prašný aerosol.

V závěru zprávy se uvádí, že příprava a aplikace příslušných strategií plně zohledňujících problematiku životního prostředí se musí urychlit, jinak by Evropa nebyla schopna zajistit řádnou ochranu svého životního prostředí a uspět tak v procesu přechodu k trvale udržitelnému rozvoji.

"Strategie trvale udržitelného rozvoje EU se ubírá správným směrem. Je však zapotřebí zajistit větší aktivitu ze strany relativně bohatších členských států EU, aby se zachovala důvěryhodnost snahy o zlepšování životního prostředí," uvedl prozatímní ředitel EEA McInness.

"Nejvíce chybí rámec pro rozhodování, který by dostatečně zohledňoval navzájem soutěžící, avšak mnohdy se doplňující aspekty ekonomické, sociální a environmentální. Dobrým praktickým příkladem pro další rozvoj takovéhoto rámce jsou různé iniciativy v evropské regionální spolupráci v energetice," dodal McInness.

Souhrn celé zprávy s embargem na uveřejnění je nyní k dispozici pro stažení na adrese http://reports.eea.europa.eu/environmental_assessment_report_2003_10-sum.
Po vypršení tohoto embarga bude kompletní zpráva k dispozici na adrese http://reports.eea.europa.eu/environmental_assessment_report_2003_10.

Redakční poznámky

• Kyjevská ministerská konference je pátou akcí svého druhu pořádanou v rámci procesu "Životní prostředí pro Evropu", který byl zahájen v roce 1991. Informace o této konferenci jsou k dispozici na adresách http://www.unece.org/env/wgso/index_kyivconf.htm a http://www.kyiv-2003.info/main/index.php.

• Ke státům Východní Evropy, Kavkazu a Střední Asie (EECCA) patří Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldávie, Ruská federace, Ukrajina, Kazachstán, Kyrgizstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán.

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropská agentura životního prostředí (EEA) je hlavním zdrojem informací využívaných Evropskou unií a jejími členskými státy při rozvoji politiky životního prostředí. Agentura si klade za cíl podporovat trvale udržitelný rozvoj a přispívat k významnému a především měřitelnému zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním aktuálních, cílených, relevantních a spolehlivých informací politickým činitelům a veřejnosti. EEA byla založena Evropskou unií v roce 1990 a svou činnost v Kodani zahájila v roce 1994. V současné době je EEA centrem Evropské informační a pozorovací sítě životního prostředí (EIONET). Tato síť zahrnuje přibližně 600 orgánů po celé Evropě a jejím prostřednictvím Agentura shromažďuje a rozšiřuje data a informace související s životním prostředím.

EEA, která je otevřená vůči všem národům ztotožňujícím se s jejími cíli, v současnosti sdružuje 29 členských zemí. K těmto zemím patří 15 členských států EU spolu s členskými zeměmi Evropského hospodářského prostoru, jimiž jsou Island, Norsko a Liechtenštejnsko. Dále sem patří 11 ze 13 zemí střední a východní Evropy a regionu Středozemního moře, které jsou zároveň kandidátskými zeměmi EU - Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Turecko (od tohoto měsíce). Jejich přistoupením se EEA stává prvním orgánem EU, jenž přijal kandidátské země. V současné době rovněž probíhají jednání o členství se Švýcarskem.