Vlny veder a šíření infekčních nemocí v důsledku změny klimatu jsou pro Evropany stále větší zdravotní hrozbou

Přestože si stále více uvědomujeme, že je třeba řešit dopady změny klimatu na lidské zdraví, nastal nyní podle zprávy EEA nazvané „Climate change as a threat to health and well-being in Europe: focus on heat and infectious diseases“ (Změna klimatu jako hrozba pro zdraví a lidský blahobyt v Evropě: zaměřeno na vedra a infekční nemoci) čas přejít od plánování k činům a zlepšit informovanost pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví, aby se zvýšila odolnost evropské populace.

Zpráva EEA se zaměřuje na dopad vysokých teplot na obyvatelstvo, které vedou k největšímu počtu úmrtí spojených s přírodními riziky v Evropě. Předpokládá se, že pokud nebudou přijata adaptační opatření, počet těchto úmrtí výrazně vzroste. Očekává se, že infekční nemoci citlivé na změnu klimatu – další vznikající hrozba – se budou dále šířit na sever a způsobovat vyšší zátěž nemocemi v Evropě. Zpráva čerpá z poznatků získaných pro Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, které poskytuje přístup k široké škále relevantních dat, nástrojů, publikací a dalších zdrojů informujících o dopadech změny klimatu na lidské zdraví.

Opatření na ochranu zranitelných skupin před vlnami veder

Stále častější, delší a intenzivnější vlny veder v kombinaci se stárnutím populace a rostoucí urbanizací znamenají, že zranitelnější skupiny obyvatel jsou vystaveny vysokým teplotám, a to zejména v jižní a střední Evropě. Umístění řady škol a nemocnic v oblastech, kde se projevuje efekt městských tepelných ostrovů, který vysoké teploty ještě zvyšuje, vyžaduje urychlené přizpůsobení těchto zařízení. Nárůst teplot má vliv také na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, což má za následek průměrnou roční ztrátu 16 hodin na pracovníka ve vysoce exponovaných sektorech, přičemž největší ztráty byly zaznamenány v jižní Evropě.

Snížení zdravotních dopadů horka vyžaduje zavedení široké škály opatření, včetně účinných akčních plánů na ochranu zdraví v případě veder, vytvoření většího počtu zelených a zastíněných ploch ve městech, vhodného projektování a staveb budov a přizpůsobení pracovní doby a podmínek tak, aby lidé byli vystaveni vysokým teplotám v menší míře. 

Klimatické podmínky nahrávají infekčním chorobám

Měnící se klimatické podmínky jsou stále příznivější pro výskyt a přenos infekčních nemocí na klima citlivých, jako je malárie, horečka dengue nebo západonilská horečka, přičemž riziko přenosu se rozšiřuje i do dříve nezasažených oblastí Evropy, například do severních regionů. Předpokládané prodloužení období přenosu a větší rozšíření druhů komárů, které jsou přenašeči malárie a horečky dengue, v kombinaci s rostoucím počtem případů onemocnění dovezených z cest, zvyšuje pravděpodobnost vypuknutí lokálních epidemií.

Lidé pracující v zemědělství, lesnictví nebo v záchranných službách mohou být vystaveni vyššímu riziku nákazy některou z těchto nemocí, a u starších lidí, malých dětí a osob s oslabeným imunitním systémem může být průběh onemocnění horší.

Oteplující se mořské vody jsou také stále vhodnější pro nebezpečné bakterie rodu Vibrio, které se vyskytují v rybách a měkkýších, zejména na pobřeží Baltského moře. Vystavení těmto bakteriím může způsobit vážné onemocnění. Efektivní monitoring druhů, které jsou nositeli nebo přenašeči těchto nemocí, a dohled nad nemocemi by mohly pomoci vytvořit systém včasného varování a lépe cílenou kontrolu těchto druhů nebo očkování.

Klíčová je prevence a koordinace

Monitorování a dohled nad hrozbami souvisejícími se změnou klimatu je účinným opatřením, které je navíc nejčastěji zmiňováno v národních strategiích v oblasti zdraví nebo přizpůsobení se klimatu. Je nevyhnutelné zavést včasná varování: rychlá, dobře organizovaná a efektivní opatření v rámci akčních plánů na ochranu zdraví před vlnami veder a poskytování vhodných informací veřejnosti mohou riziko přenosu onemocnění snížit.

Na místní úrovni zůstává zapojení poskytovatelů zdravotní a sociální péče do plánování adaptace na změnu klimatu v celé Evropě nízké. Zprávy EEA uvádí, že přizpůsobení se stávajícím a vznikajícím zdravotním hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu vyžaduje lepší připravenost zdravotnictví, které lze dosáhnout zvyšováním povědomí, zlepšováním znalostí a větším zapojením pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví. Pomůže také zvýšení odolnosti zdravotnických zařízení vůči extrémním povětrnostním podmínkám a zajištění toho, aby zdravotnické systémy byly schopny reagovat na zvýšenou poptávku po péči o pacienty nebo diagnostice.