Články

Co mají vinice roztroušené po idylické krajině společného s průmyslovými areály a skládkami? Odpovědí může být přítomnost chemických látek. Půda, v níž pěstujeme potraviny, a půda, na níž stavíme domovy, může být kontaminována různými znečišťujícími látkami počínaje těžkými kovy a konče organickými znečišťujícími látkami a mikroplasty. Znečišťující látky jsou rozšířené a hromadí se v krajině a v půdě po celé Evropě. Jak můžeme tento problém řešit?

Více

Kdo vlastní půdu a její zdroje? Kdo rozhoduje o tom, jak mohou být použity? V některých případech je území soukromým majetkem, který lze koupit a prodat a který je využíván výhradně jeho vlastníky. Jeho používání se často řídí vnitrostátními nebo místními předpisy, například pro udržování lesních oblastí. V jiných případech jsou některé oblasti určeny pouze pro veřejné použití. Krajina však není jen prostor nebo území. Pokud všichni využíváme půdu a spoléháme na její zdroje, udržitelná správa vyžaduje spolupráci vlastníků, regulačních orgánů a uživatelů od místní až po globální úroveň.

Více

Většina potravin, které jíme, je produkováno na půdě v krajině. Potraviny, které jíme, a způsob, jakým je produkujeme, se v posledním století spolu s evropskou krajinou a společností výrazně změnily. Intenzifikace zemědělství umožnila Evropě vyrábět více potravin a za dostupnější ceny, avšak na úkor životního prostředí a tradičního zemědělství. Nadešel čas přehodnotit náš vztah k potravinám, které jsme si nabrali na talíř, k zemi a ke skupinám obyvatel, které je produkují.

Více

Program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země, Copernicus, známý jako Země očima Evropy, znamená zásadní převrat v tom, jak chápeme a plánujeme udržitelné využívání našich cenných zdrojů obsažených v krajině a půdě. Program Copernicus poskytuje podrobné a aktuální informace o monitorování půdy na podporu rozhodování, ať už jde o územní plánování měst, dopravních tras a zelených ploch, nebo zemědělskou praxi a obhospodařování lesů.

Více

Změna klimatu má zásadní dopad na půdu a změny ve využívání krajiny a půdy mohou změnu klimatu urychlit, nebo ji zpomalit. Bez zdravé půdy a udržitelného hospodaření s krajinou a půdou nemůžeme bojovat proti změně klimatu, produkovat dostatek potravin a přizpůsobit se měnícímu se klimatu. Odpověď může spočívat v zachování a obnovení klíčových ekosystémů a v umožnění přírodě zachycovat uhlík z atmosféry.

Více

Krajina v Evropě se mění. Města a jejich infrastruktura se rozšiřují na úrodnou zemědělskou půdu a rozdělují krajinu na menší díly, čímž ovlivňují volně žijící zvířata a ekosystémy. Kromě fragmentace krajiny čelí půda a krajina řadě dalších hrozeb: kontaminaci, erozi, zhutňování, zastavění, degradaci, a dokonce i jejímu opouštění. Co kdybychom opětovně využívali půdu, kterou již města a městská infrastruktura zabrala , namísto toho, abychom zabírali další zemědělskou půdu?

Více

Bez zdravé krajiny a půdy nemůžeme přežít. V krajině produkujeme většinu jídla a stavíme v ní své domovy. Krajina je životně důležitá pro všechny druhy živočichů i rostlin žijících na souši i ve vodě. Půda, jež tvoří jednu ze základních složek krajiny, je velmi složitým a často podceňovaným prvkem, který překypuje životem. Naneštěstí způsob, jakým v současné době využíváme krajinu a půdu v Evropě a ve světě, není udržitelný. To má závažné dopady na život na zemi.

Více

Evropa shromažďuje stále více dat a informací, které nám pomáhají pochopit životní prostředí. Data o pozorování Země, získané prostřednictvím evropského programu Copernicus, přinášejí nové výzvy i příležitosti k prohloubení našich znalostí o životním prostředí. Propojením nejnovějších dat programu Copernicus se svou stávající vědomostní základnou chce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) aktérům politik a občanům napříč Evropou napomoci k tomu, aby mohli přijímat opatření a řešit problémy spojené s životním prostředím na místní, národní i mezinárodní úrovni.

Více

Půda má zásadní význam pro přírodní systémy a lidskou společnost, ale lidské činnosti ohrožují fungování celého půdního fondu, včetně půdy jako takové. Proč k tomu dochází? Jak se tomu Evropa snaží předcházet? Rok 2015 je Mezinárodním rokem půdy, proto jsme následující otázky položili Geertrui Louwagie, projektové manažerce pro hodnocení půd a reportingu o půdách v Evropské agentuře pro životní prostředí.

Více