Léto 2022: život v době několika krizí

Pandemie covidu-19 si od svého počátku vyžádala více než půl milionu životů v EU a stále není u konce. Díky rozsáhlým očkovacím programům a narůstající kolektivní imunitě sice pandemie zpomalila a zdraví lidí je chráněno lépe, nicméně jen za poslední týden byl zaznamenán více než 1 milion nových případů. S nadcházející zimní sezonou chřipkových onemocnění budeme možná čelit novým variantám a dalšímu nárůstu případů.

Pandemie byla jednou z příčin ekonomické nejistoty a zranitelnosti a vedla k velké zátěži veřejných financí a přehodnocení politických priorit. Situace se dále zhoršila po vypuknutí války na Ukrajině, která způsobila nesmírné lidské utrpení, ale také přispěla k ekonomickým potížím. Na konci srpna byla roční míra inflace v eurozóně odhadována na 9,1 %. Jednou z položek v rámci této hodnoty je nárůst cen energie, který činil více než 38 %. Očekává se, že tato vysoká inflace bude spojena se stagnací v hospodářství, které se začalo z pandemie vzpamatovávat. Příjmy s inflací neudrží krok, což povede k dalšímu oslabení kupní síly v Evropě i ve světě.

Léto 2022: extrémní vedra, sucho a lesní požáry

Hlavním tématem novinových titulků během léta byla klimatická krize. V průběhu uplynulých desetiletí vědecké poznatky jasně upozorňovaly, že naše podnebí se mění a tato změna ovlivní všechny oblasti našich životů. Změna klimatu přestala být pro miliony Evropanů hypotetickým scénářem možných budoucích dopadů; letošní léto se změna klimatu stala skutečností, které každodenně čelí. Ve velké části Evropy jsme byli svědky intenzivních vln veder s teplotami mnohdy překračujícími 40 °C.

Průměrné teploty v Evropě byly toto léto nejvyšší od počátku měření. Extrémní vedra jsou důvodem zvýšené hrozby sucha. Srpen 2022 byl obecně na většině území západní i v částech východní Evropy výrazně nadprůměrně suchý. Mnoho oblastí Evropy se potýká s podprůměrnými srážkami již několik let po sobě. V převážné části Skandinávie a v některých oblastech jižní a jihovýchodní Evropy však bylo léto vlhčí, než je obvyklé. Ani tato nejistota a proměnlivost klimatu však nic nemění na skutečnosti, že na konci srpna 2022 hrozilo až dvěma třetinám Evropy sucho, které bylo dle nedávných závěrů Společného výzkumného střediska Evropské komise pravděpodobně „nejzávažnější za posledních nejméně 500 let“.

Extrémní vedra a nižší vlhkost půdy jsou příčinou zvýšené hrozby lesních požárů. Při lesních požárech letos v celé EU dosud shořelo rekordních 700 000 hektarů lesů. Dle Evropského systému informací o lesních požárech je prozatím nejpostiženějším státem Španělsko, na jehož území shořelo více než 283 000 hektarů (o něco více, než je rozloha Lucemburska). Následují Rumunsko (150 735 ha), Portugalsko (86 631 ha), Francie (62 102 ha) a Itálie (42 835 ha).

Tyto klimatické dopady se odehrávají na pozadí rozsáhlejší krize v oblasti biologické rozmanitosti, jejíž příčinou je nadměrné využívání, degradace ekosystémů a znečištění a která je dále prohlubována změnou klimatu. Mnoho ekosystémů je ohroženo a mnoha druhům hrozí vyhynutí, ať již na souši, či v mořských stanovištích. Zhoršování životního prostředí ovlivňuje naše zdraví a kvalitu našeho života, stejně tak i naši schopnost se  se změnou klimatu vyrovnat.

Tyto krize jsou globální a vzájemně propojené. Jsou důsledkem neudržitelných systémů výroby a spotřeby v globalizovaném hospodářství. V důsledku onemocnění COVID-19 dosud přišlo o život více než 6,5 milionu lidí. Indický subkontinent zasáhla v létě extrémní vedra. Třetina Pákistánu je zaplavená. Extrémní globální teploty vedly k rychlému tání himalájských ledovců, přičemž následné povodně vyhnaly z domovů 32 milionů Pákistánců, kteří urgentně potřebují přístřeší, potraviny a léky. Rozsah zkázy, která zasáhla Pákistán, síla tajfunu v Jižní Koreji i právě probíhající požáry a sucho v Kalifornii překonaly odhady.

Důsledky povodní v Pákistánu pocítí celý svět. Pákistán je totiž předním producentem a spotřebitelem rýže, jedné ze základních potravin obchodovaných na globálním trhu s potravinami, který je již pod tlakem v důsledku války na Ukrajině. Ceny potravin a trhy s potravinami jsou nestabilní a čelí možnému narušení dodavatelských řetězců. Sucha v Evropě budou nejspíše i nadále ovlivňovat ceny, což prohloubí krize související s životními náklady.

Válka na Ukrajině a energetická krize

I válka na Ukrajině vyhnala miliony lidí z domovů a je příčinou ztrát na životech, znečištění životního prostředí a zničení klíčové infrastruktury. Jde o humanitární krizi, kterou budeme překonávat roky, ne-li desetiletí. Válka vyvolala v Evropě také hospodářskou a energetickou krizi. V reakci na ruskou agresi uvalila Evropská unie na Rusko hospodářské sankce, v jejichž rámci došlo k přehodnocení dovozu fosilních paliv z Ruska.

Pro řadu členských států EU bylo Rusko hlavním dodavatelem zdrojů energie, ale Evropská komise a členské státy nyní hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Začátkem září Rusko přerušilo dodávky plynu proudícího plynovodem North Stream 1, který před válkou zajišťoval 40 % dovozu zemního plynu do EU.

Současná energetická krize v Evropě má dvojí podobu: ceny energií se dramaticky zvýšily a Evropa je před nadcházející zimou odkázána na omezené zdroje. Mnoho států Evropy začalo zavádět naléhavá opatření s cílem snížit spotřebu, zajistit energetickou bezpečnost, zabránit plýtvání, ale také pomoci domácnostem s růstem cen energie.

Jedinou možnou cestou je udržitelnost

Se složitostí a náročností situace, kdy čelíme několika krizím současně, jsme se dosud nesetkali. Jako je tomu u všech krizí, některé státy a komunity budou postiženy více než jiné. Velký počet domácností v Evropě i ve světě má obavy ohledně schopnosti zajistit základní životní potřeby, například jídlo a teplo. Jsme zranitelní.

A zranitelné jsou i naše přírodní systémy, naše zdraví a naše hospodářství. Většina globálních krizí má pouze jednu základní příčinu: neudržitelné využívání zdrojů naší planety.

Evropská unie a někteří další aktéři poukázali na způsob, jak tuto základní příčinu řešit prostřednictvím opatření v oblasti klimatu a životního prostředí.

K řešení příčin těchto krizí si Evropská unie v rámci Zelené dohody pro Evropu vytyčila ambiciózní cíle: přeměnu energetických systémů, omezení naší závislosti na fosilních palivech, investice do čistých a obnovitelných zdrojů energie, obnovu přírody a posílení oběhového hospodářství, a to za zajištění spravedlivé transformace, kdy poskytujeme podporu nejvíce zasaženým.

Transformace, kterou je třeba uskutečnit, nebude jednoduchá. Bude nákladná jak časově, tak finančně. Avšak vzhledem k těmto několika krizím, které se nás dotýkají, ať jde o nedostatek zdrojů energie, extrémní povětrnostní události nebo rostoucí inflaci, nám nezbývá jiná možnost než jednat, a to neprodleně. Naše opatření, rozhodnutí a politiky by měly usilovat o udržitelnou budoucnost. Nečinnost je nejen každým dnem nezodpovědnější a nákladnější než činnost, ale také morálně nepřijatelná.

Environmentální, hospodářská a sociální zranitelnost a dopady našeho současného hospodářského modelu byly důkladně prostudovány a zdokumentovány. Vědecké modely a analýzy nám již před desetiletími dobře nastínily, kam směřujeme. Nejsme tedy svědky ničeho nečekaného či výjimečného. Nyní se nacházíme v bodě, kdy již nejde o snahu odhadnout, jak bude vypadat budoucnost, ale o využití všech dostupných znalostí k jejímu utváření zásadně udržitelným směrem.

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel EEA

úvodník zveřejněný ve zpravodaji EEA, září 2022