All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Article
Každý den jsme obklopeni stovkami nebo tisíci syntetických chemických látek. Jsou v potravinách, oděvech, nástrojích, nábytku, hračkách, kosmetice a léčivech. Bez těchto látek by naše společnost nebyla taková, jaká je. I přes jejich užitečnost však víme, že mnohé z nich mohou mít negativní dopad na naše zdraví a životní prostředí.
Podle některých odhadů lze přibližně 6 % celosvětové zátěže způsobené nemocemi, včetně chronických onemocnění, nádorových onemocnění a neurologických a vývojových poruch, a 8 % úmrtí připsat chemickým látkám. Tento počet by navíc mohl vzrůst a odhady zohledňují pouze malý počet chemických látek, jejichž vliv na zdraví je dobře prokázán.
V roce 2018 bylo v EU spotřebováno více než 300 milionů tun chemických látek, přičemž více než dvě třetiny z nich byly podle Eurostatu chemické látky klasifikované jako nebezpečné pro lidské zdraví. Podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování
a omezování chemických látek (REACH) bylo v EU registrováno více než 20 000 jednotlivých chemických látek.
Tato čísla neustále rostou, je tedy stále obtížnější posoudit v jednotlivých případech všechny účinky chemických látek na naše zdraví a životní prostředí. Většina dosavadních studií zkoumala účinky jednotlivých chemických látek a jejich prahových hodnot, ale lidé jsou neustále vystavováni vícero chemickým látkám. Tato kombinovaná expozice může vést k negativním dopadům na zdraví, a to i přesto, že jednotlivé látky nepřekračují prahové hodnoty.
Kromě toho se perzistentní chemické látky mohou hromadit v lidských tkáních, což má po dlouhodobé expozici negativní dopad na zdraví. Například perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS) jsou skupinou téměř 5 000 široce používaných chemických látek, které se mohou časem hromadit v lidském organismu a v životním prostředí. Jsou příkladem perzistentních organických znečišťujících látek, tzv. věčných chemických látek.
Lidé jsou PFAS látkám vystaveni především prostřednictvím pitné vody, potravin a jejich obalů, prachu, kosmetiky, textilií potažených PFAS a dalších spotřebních výrobků. Důsledkem expozice těmto PFAS látkám je rakovina ledvin, rakovina varlat, onemocnění štítné žlázy, poškození jater a řada vývojových vad postihujících plod.
Používání produktů a nádobí bez PFAS látek pomáhá snížit jejich expozici. Obecné a konkrétní pokyny k tomu, jak nalézt alternativy bez PFAS látek, často poskytují spotřebitelské organizace a národní instituce zabývající se životním prostředím, zdravím nebo chemickými látkami.
„Zásada předběžné opatrnosti“ by se dala jednoduše přeložit jako „je lepší být opatrný, než později litovat“. Znamená to, že jsou-li vědecké důkazy o něčem nejisté a existují-li oprávněné důvody k obavám ohledně škodlivosti, měli by činitelé s rozhodovací pravomocí postupovat opatrně a vyvarovat se rizik. Pokud jde o chemické látky, vývoj nových látek je rychlejší než výzkum jejich negativních dopadů. Proto je důležité postupovat obezřetně.
Více informací o zásadě předběžné opatrnosti :
sdělení Komise o zásadě předběžné opatrnosti.
Zpráva EEA – Late lessons from early warnings.
Některé chemické látky narušují fungování hormonálního systému těla. Expozice těmto tzv. endokrinním disruptorům může způsobit širokou škálu zdravotních problémů, od vývojových poruch, obezity a diabetu až po neplodnost u mužů a úmrtnost v důsledku poklesu hladiny testosteronu. Na endokrinní disruptory jsou obzvláště citlivé plody, malé děti a dospívající.
O přibližně 800 látkách je známo nebo existuje podezření, že jsou endokrinními disruptory, a mnohé z nich jsou přítomny ve výrobcích denní spotřeby – v kovových plechovkách na potraviny, plastových výrobcích, pesticidech, potravinách a kosmetice.
K endokrinním disruptorům patří bisfenol A (BPA), dioxiny, polychlorované bifenyly (PCB) a určité druhy ftalátů. Například ftaláty se používají k měkčení plastů pro použití v široké škále spotřebního zboží, jako jsou vinylové podlahové krytiny, lepidla, čisticí prostředky, osvěžovače vzduchu, mazací oleje, obaly potravin, oděvy, výrobky osobní hygieny a hračky.
Jedním ze způsobů, jak se s nimi dostat do kontaktu, je konzumace potravin a nápojů z nádob obsahujících ftaláty.
Dalším způsobem je vdechování prachu ve vnitřních prostorách, který je kontaminován ftaláty, jež se uvolňují z plastových výrobků nebo bytového zařízení z polyvinylchloridu (PVC) (to je jeden z důvodů, proč je důležité pravidelně větrat). Ohroženy jsou rovněž děti, které si hrají s hračkami, jež obsahují tyto látky. Vzhledem k tomu, že ftaláty lze nalézt i ve spotřebních výrobcích, jako jsou mýdla a mléka na opalování, může k expozici docházet i pokožkou.
EU zavedla opatření ke snížení expozice lidí ftalátům, zakázala používání některých z těchto látek a omezila jejich dalšího používání v hračkách, kosmetických přípravcích a nádobách na potraviny. Ftaláty, které jsou nyní zakázány, však mohou být obsaženy ve starších výrobcích a bytovém zařízení, proto se v našem každodenním prostředí stále vyskytují.
Chemické látky, které byly shledány nebezpečnými, byly v některých případech nahrazeny jinými látkami s podobnou strukturou, které se později ukázaly být stejně toxické. Tyto případy jsou označovány jako „nevhodné náhrady“, například v případě nahrazení bisfenolu A, chemické látky dříve používané v mnoha plastových výrobcích a v termografickém papíru, bisfenolem S a bisfenolem F.
Z nedávného kontrolního projektu
Evropské agentury pro chemické látky (ECHA)42 navíc vyplynulo, že výrobky dovážené ze zemí mimo EU, mohou ftaláty stále obsahovat. Čína v posledních letech zavedla omezení týkající se některých ftalátů v hračkách a materiálech určených pro styk s potravinami, ale zakázané ftaláty se stále vyskytují v mnoha výrobcích dovážených do EU z Číny a ve výrobcích jiného, někdy neznámého, původu.
Díky společnému úsilí se v evropském životním prostředí od 70. let 20. století snížila přítomnost perzistentních organických znečišťujících látek, jako jsou dioxiny, PCB a atrazin, ale jejich perzistence a skutečnost, že se hromadí v potravinovém řetězci, zejména v živočišných tucích, nadále vyvolávají obavy43. Další obava spočívá v tom, že některé látky byly nahrazeny jinými, stejně toxickými chemickými látkami.
Pesticidy jsou další skupinou chemických látek, které mohou poškodit naše zdraví, většinou v důsledku konzumace zeleniny a ovoce, které s nimi byly v kontaktu. Obzvláště nebezpečné jsou pro děti. Zčásti proto, že konzumují poměrně více potravin na kilogram tělesné hmotnosti oproti dospělým. Konzumace bioproduktů může tuto zátěž způsobenou pesticidy snížit, ale ne každý si může bioprodukty dovolit.
EU reguluje pesticidy podle nařízení o přípravcích na ochranu rostlin a stanoví bezpečné limity reziduí pesticidů v potravinách a krmivech. Z nejnovějších informací Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vyplývá, že 95,5 % vzorků potravin odebraných v celé EU v roce 2018 splňovalo legislativní limity. Mezi potravinářské produkty, které nejčastěji překračovaly legislativní limity reziduí, patřily stolní hrozny a kapie. Na základě analyzovaných vzorků, které obsahovaly jak běžné produkty, tak i bioprodukty, se však pravděpodobnost, že evropští občané budou vystaveni nebezpečným úrovním reziduí pesticidů, považuje za nízkou.
Ne všechny chemické látky škodlivé pro naše zdraví jsou nové. Například rtuť se přirozeně vyskytuje v životním prostředí a po staletí se uvolňuje do ovzduší a vody v důsledku lidské činnosti. Dnes však víme, že požití rtuti může ovlivnit nervový systém, ledviny a plíce a expozice rtuti v těhotenství může mít dopad na vývoj plodu.
Lidé jsou vystaveni rtuti zejména při konzumaci velkých dravých ryb – tuňáka, žraloka, mečouna, štiky, candáta, úhoře a marlína. To rovněž znamená, že expozice může být omezena výběrem stravy, což je důležité zejména u zranitelných skupin, kterými jsou těhotné ženy a malé děti.
Pro ucelenější představu o expozici člověka chemickým látkám jsou zapotřebí data o tom, jaké látky se nachází v našich tělech. To zahrnuje chemické látky, které které se do těla dostávají potravou, jakož i ty, které se do těla dostávají jinými cestami expozice. Tyto druhy dat o biologickém monitorování člověka lze použít ke zlepšení hodnocení chemických rizik tím, že poskytnou informace o skutečné expozici člověka prostřednictvím více cest expozice.
V rámci biologického monitorování člověka se měří expozice lidí chemickým látkám prostřednictvím analýzy samotných látek, jejich metabolitů nebo markerů následných účinků na zdraví v moči, krvi, vlasech nebo tkáních. Informace o expozici člověka lze propojit s daty o zdrojích a epidemiologickými průzkumy s cílem získat informace pro výzkum vztahů mezi expozicí a odezvou u člověka.
Evropská iniciativa pro biologické monitorování člověka, HBM4EU, zahájená v roce 2017 a spolufinancovaná v rámci programu Horizont 2020, je společným úsilím třiceti zemí, EEA a Evropské komise. Jejím hlavním cílem je koordinovat a prosazovat v Evropě biologické monitorování člověka. Iniciativa HBM4EU přinese lepší důkazy o skutečné expozici občanů chemickým látkám a o jejich možných účincích na zdraví, jež poslouží k lepší podpoře příslušných politik. V rámci projektu rovněž vznikly pracovní skupiny s cílem porozumět názorům občanů EU na expozici chemickým látkám a biologické monitorování člověka.
V rámci projektu HBM4EU je vyvíjeno úsilí o vytvoření spolehlivých a soudržných souborů dat o expozici evropské populace chemickým látkám vzbuzujícím obavy. Součástí toho je získávání dat o expozici šestnácti skupinám látek, směsím chemických látek a nově se objevujícím chemickým látkám, jakož i zkoumání cest expozice a zjištění souvislostí mezi expozicí a dopady na zdraví.
Navštivte internetové stránky www.hbm4eu.eu
EU má v případě chemických látek nejpřísnější a nejpokročilejší předpisy na světě. Nařízení REACH je klíčovým právním předpisem, který má za cíl chránit lidské zdraví a životní prostředí. EU zavedla také pravidla pro klasifikaci, označování a balení chemických látek.
Syntetické chemické látky uvolňované do přírody mohou mít vliv na rostliny a zvířata. Například neonikotinoidy jsou druhem insekticidů, které se používají v zemědělství k hubení škůdců a představují riziko pro včely, neboť včely jsou důležitými opylovači podporujícími produkci potravin. Pesticidy mohou mít rovněž dopad na populace ryb a ptáků a celé potravinové řetězce. V roce 2013 Evropská komise výrazně omezila použití přípravků na ochranu rostlin a ošetřeného osiva, které obsahují určité neonikotinoidy na ochranu včel medonosných.
EU má soubor právních předpisů pro regulaci chemických látek v čisticích prostředcích, biocidech, přípravcích na ochranu rostlin a léčivých přípravcích. Předpisy omezují používání nebezpečných chemických látek ve výrobcích osobní hygieny, kosmetice, textilu, elektronických zařízeních a materiálech určených pro styk s potravinami. Limity jsou zavedeny rovněž pro chemické látky v ovzduší, potravinách a pitné vodě. Právní předpisy se zabývají emisemi z bodových zdrojů z průmyslových zařízení a z čistíren městských odpadních vod.
Stále však existuje prostor pro zlepšení v zájmu vytvoření méně toxického prostředí a cílem Zelené dohody pro Evropu je dále chránit občany před nebezpečnými chemickými látkami prostřednictvím nové strategie pro chemické látky a přechodu EU k cíli nulového znečištění.
For references, please go to https://eea.europa.eu./cs/signaly/signaly-2020/articles/zdravy-zivot-ve-svete-chemickych-latek or scan the QR code.
PDF generated on Pondělí 23.12.2024 12:00
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními