Změna klimatu je v celé Evropě očividná a potvrzuje naléhavou nutnost přizpůsobit se

Ve zprávě o posouzení, jejíž název zní Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2012 (Změna klimatu: dopady a zranitelnost v Evropě 2012), se uvádí, že v celé Evropě jsou zaznamenávány vyšší průměrné teploty a v jižních regionech Evropy klesají úhrny srážek, zatímco v severní Evropě tyto úhrny rostou. Grónský pevninský ledovec, mořský led v oblasti Arktidy a mnoho ledovců v Evropě taje, sněhová pokrývka se zmenšuje a většina permafrostu se ohřívá.

Extrémní meteorologické jevy, jako jsou vedra, záplavy a sucha, působí v posledních letech v celé Evropě vzrůstající škody. K objasnění toho, jakou roli hraje v tomto trendu změna klimatu, je zapotřebí více důkazů, avšak pokud jde o lidskou činnost v oblastech se zvýšeným rizikem, je zřejmé, že patří mezi klíčové faktory. Očekává se, že tuto zranitelnost v budoucnu změna klimatu ještě zvýší, neboť se očekává, že extrémní události spojené s počasím budou intenzivnější a častější. Podle zprávy se očekává, že pokud se tomu evropské společnosti nepřizpůsobí, škody dále porostou.

Některé regiony budou méně schopny se přizpůsobit změně klimatu než jiné, což je podle zprávy zčásti způsobeno hospodářskými rozdílnostmi v Evropě. Následky změny klimatu by mohly tyto rozdíly ještě prohloubit.

Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka agentury EEA, říká: „Změna klimatu je na celém světě realitou a její rozsah a rychlost je čím dále patrnější. To znamená, že každá oblast hospodářství, včetně domácností, se musí přizpůsobit a taktéž omezit emise, které produkuje.“

Zaznamenaná změna klimatu a projekce do budoucnosti – některá hlavní zjištění

Poslední dekáda (2002–2011) byla tou nejteplejší, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána. Teplota zemského povrchu je v Evropě o 1,3°C vyšší, než byl průměr v předindustriální době. Různé modelové projekce ukazují, že v posledních desetiletích 21. století by mohla být teplota v Evropě o 2,5–4°C vyšší, než jakých hodnot dosahovala průměrně v období let 1961–1990.

Vlny veder jsou častější a delší, což v uplynulé dekádě způsobilo desetitisíce úmrtí. Zpráva uvádí, že pokud se společnosti nepřizpůsobí, mohl by podle projekcí v nadcházejících dekádách nárůst veder způsobit další nárůst počtu souvisejících úmrtí. Na druhou stranu však z projekcí vyplývá, že v mnoha zemích ubude úmrtí souvisejících s chladem.

Srážek podle údajů zprávy v jižních oblastech ubývá, zatímco v severní Evropě jich přibývá. Podle projekcí budou tyto trendy pokračovat. Z projekcí vyplývá, že vzhledem k tomu, že vyšší teploty zvyšují intenzitu koloběhu vody, bude zejména v severní Evropě rozvodňování řek stále častějším jevem. Z údajů o povodních v minulosti je však obtížné určit roli, kterou hraje v tomto jevu změna klimatu.

Pokud jde o vysychání říčních toků, zdá se, že se v jižní Evropě zvyšuje jeho intenzita a frekvence. Podle projekcí budou minimální stavy vody na říčních tocích v jižní Evropě v letním období významně klesat, ale v různé míře k tomu bude docházet také v mnoha jiných částech Evropy.

Arktida se ohřívá rychleji než jiné oblasti. V letech 2007, 2011 a 2012 byl v Arktidě zaznamenán rekordně nízký stav mořského ledu, který se propadl zhruba na polovinu svého minimálního stavu z osmdesátých let 20. století. Rychlost tání grónského pevninského ledovce se od devadesátých let zdvojnásobila, když mezi lety 2005 a 2009 došlo každý rok průměrně k úbytku 250 miliard tun hmoty. Ledovce v Alpách ztratily od roku 1850 přibližně dvě třetiny svého objemu. Podle projekcí budou tyto trendy pokračovat.

Hladina moří stoupá, což zvyšuje při silných bouřkách riziko záplav v pobřežních oblastech. Průměrná celosvětová úroveň hladiny moře ve 20. století stoupala o 1,7 mm za rok, zatímco v posledních dekádách o 3 mm za rok. Projekce do budoucnosti se v tomto bodě významně liší, avšak je pravděpodobné, že ve 21. století bude nárůst hladiny moří výraznější než v průběhu 20. století. U evropských pobřeží je však nárůst hladiny moře různý, a to například v důsledku místních pohybů země.

Zpráva uvádí, že kromě dopadů, které má na lidské zdraví vedro, existují i jiné významné dopady na lidské zdraví. Změna klimatu má vliv na přenos některých onemocnění. Umožňuje například, aby se klíště obecné (Ixodes ricinus) šířilo dále na sever, a v důsledku dalšího oteplování se může stát, že se některé části Evropy stanou příhodným stanovištěm bodavého hmyzu přenášejícího různé choroby. Pylová sezóna je delší a začíná o deset dní dříve než před 50 lety, což má na lidské zdraví také vliv.

Mnoho studií obsahuje měření rozsáhlých změn v typických znacích rostlin a živočichů. Rostliny například rozkvétají v rámci roku dříve a vodní květ, spůsobený přemnožením rostlinného i živočišného sladkovodního planktonu, se taktéž objevuje dříve. Jiné živočichy a rostliny se přesouvají severním směrem a do vyšších nadmořských výšek, neboť jejich stanoviště se ohřívají. Jelikož u mnoha druhů není schopnost migrace tak velká, aby se mohly přesouvat stejným tempem, jakým pokračuje změna klimatu, mohly by být v budoucnu odsouzeny k vyhynutí.

Zatímco v jižní Evropě může být méně vody pro využití v zemědělství, podmínky pro pěstování plodin v jiných oblastech se mohou zlepšit. Sezóna pro pěstování některých plodin se v Evropě prodlužuje a podle projekcí bude tento trend pokračovat, přičemž bude zároveň docházet k šíření teplomilných plodin do severnějších zeměpisných šířek. U některých plodin ve střední a jižní Evropě však projekce předvídají pokles výnosu, a to vzhledem k vedrům a suchům v těchto oblastech.

Jelikož teplota roste, klesá poptávka po vytápění, čímž dochází k úsporám energie. Proti tomu je však nutno postavit vyšší nároky na energii, které jsou spojeny s provozem klimatizace v horkých letních měsících.

Kontext

Cílem zprávy je ukázat plný rozsah dopadů změny klimatu v Evropě, přičemž zpráva dále informuje o tom, že v březnu 2013 má být zveřejněna Evropská strategie pro přizpůsobení (viz European Commission’s European Adaptation Strategy), kterou připravuje Evropská komise. Agentura EEA bude na přípravě strategie spolupracovat dále tím způsobem, že provede posouzení výběru opatření směřujících k přizpůsobení v rámci celé Evropy, které bude zveřejněno na počátku roku 2013.

Internetová stránka Climate-ADAPT obsahuje velké množství informací, jejichž cílem je napomáhat při rozvíjení a provádění opatření směřujících k přizpůsobení se změně klimatu.