Kvalita vod ke koupání v EU je i nadále vysoká

Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik uvedl: „Díky právním předpisům EU i členských států za posledních třicet let se kvalita evropských vod ke koupání značně zlepšila, naše práce však tímto nekončí. I přesto, že již desítku let dosahujeme vysoké kvality, musíme i nadále neustále usilovat o zlepšení a udržení těchto dobrých výsledků.“

Profesorka Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí, dodala: „Další zlepšení kvality evropských vod ke koupání vyžaduje zapojení občanů. To v prvé řadě znamená zjistit a pochopit současný stav našeho životního prostředí a poté po příslušných orgánech požadovat čistější vodu. Naše internetové nástroje umožňují občanům snadný přístup k environmentálním informacím a rovněž jim poskytují platformu, v níž mohou vyjádřit své připomínky.“

Na úsilí zlepšit kvalitu vod ke koupání by se mělo pohlížet v souvislosti se snahou EU dosáhnout dobrého ekologického a environmentálního stavu v souladu s rámcovými směrnicemi EU o vodě a mořském prostředí.

Výsledky za rok 2009 potvrzují dlouhodobý vzestupný trend

Z 20 000 oblastí ke koupání, které byly v Evropské unii v roce 2009 sledovány, se dvě třetiny nacházely na pobřeží a zbývající část u řek a jezer. Dodržování povinných hodnot (minimálních požadavků na kvalitu) se v pobřežních oblastech zvýšilo z 80 % v roce 1990 na 96 % v roce 2009. U vnitrozemských vod je nárůst ještě vyšší, a to z 52 % na 90 %.

Mezi roky 2008 a 2009 došlo k mírnému zhoršení v počtu vod ke koupání, které splňují minimální standardy, přičemž snížení činilo méně než 1 procentní bod u pobřežních lokalit a 3 procentní body u vnitrozemských vod ke koupání. Dodržování přísnějších „směrných hodnot“ se mezi lety 2008 a 2009 mírně zvýšilo o méně než 1 procentní bod u pobřežních lokalit (89 %), avšak u vnitrozemských vod se snížilo o méně než 3 procentní body na 71 %. Takové roční výkyvy nejsou s ohledem na situaci v minulých letech neobvyklé.

Téměř všechny pobřežní lokality ke koupání na Kypru, ve Francii, v Řecku a Portugalsku dodržely přísnější směrné hodnoty[1]. Koupání bylo v roce 2009 zakázáno pouze ve 2 % pobřežních lokalit v EU, především v Itálii. Ačkoliv vnitrozemské lokality ke koupání vykazují větší rozdíly v kvalitě vody, většina těchto lokalit ve Finsku, Francii, Německu a Švédsku směrné hodnoty rovněž splnila.

Sledování ve čtrnácti členských státech podle nové směrnice o vodách ke koupání

Aby bylo možné určit kvalitu, jsou vody ke koupání testovány na řadu fyzikálních, chemických a mikrobiologických ukazatelů. Členské státy musí dodržovat povinné hodnoty stanovené ve směrnici o vodách ke koupání[2], avšak mohou se dobrovolně rozhodnout pro dodržování přísnějších (nezávazných) směrných hodnot.

V roce 2006 nabyla účinku nová směrnice o vodách ke koupání[3], jež aktualizuje ustanovení o parametrech a sledování podle posledních vědeckých poznatků. Tato nová směrnice klade větší důraz na poskytování informací o kvalitě oblastí ke koupání pro veřejnost. Členské státy musí novou směrnici plně provést do roku 2015, ovšem v roce 2009 sledovalo oblasti ke koupání podle požadavků této směrnice již čtrnáct členských států (Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko).

Další informace:

• Zpráva za rok 2010