Úroveň znečištění ovzduší je v celé Evropě stále příliš vysoká – zůstává největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím

Zavedení dalších opatření ke snížení znečištění ovzduší na úrovně doporučované v pokynech WHO by mohlo předejít těmto 253 000 přičitatelným úmrtím a rovněž by snížilo počet osob, které žijí s oslabujícími zdravotními následky onemocnění souvisejících se znečištěním ovzduší, jako je cukrovka a astma.

Informační sdělení agentury EEA „Poškození lidského zdraví v důsledku znečištění ovzduší v Evropě: zdravotní zátěž v roce 2023“ představuje nejnovější údaje, odhadované pro rok 2021, o poškození lidského zdraví způsobeném třemi klíčovými látkami znečišťujícími ovzduší: jemnými prachovými částicemi, oxidem dusičitým a ozonem.

Počet přičitatelných úmrtí zůstává příliš vysoký

Mezi lety 2005 a 2021 klesl počet úmrtí v EU způsobených jemnými prachovými částicemi (PM_2,5), jednou z nejškodlivějších látek znečišťujících ovzduší, o 41 %. Znečištění ovzduší je i tak stále největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím Evropanů (za ním následují další faktory, jako je expozice hluku, chemickým látkám a rostoucí dopady na zdraví spojené s vlnami veder souvisejícími se změnou klimatu), které způsobuje chronická onemocnění a úmrtí, zejména ve městech a městských oblastech.

Podle nejnovějších odhadů agentury EEA bylo možné nejméně 253 000 úmrtí v EU v roce 2021 přičíst expozici znečištění jemnými částicemi (PM_2,5) přesahující doporučenou koncentraci 5 µg/m³ podle WHO. Znečištění oxidem dusičitým vedlo v EU k 52 000 předčasných úmrtí a krátkodobá expozice ozonu k 22 000 předčasných úmrtí. Znečištění ovzduší má také za následek zhoršení zdraví a významně zvyšuje náklady v rámci systémů zdravotní péče. Koncentrace doporučované WHO jsou stanoveny na základě úrovně znečištění, nad kterou existují jasné důkazy o souvisejících dopadech na zdraví.

Údaje, které dnes zveřejnila agentura EEA, nám připomínají, že znečištění ovzduší je v EU stále největším problémem v oblasti zdraví souvisejícím s životním prostředím. Dobrou zprávou je, že politika v oblasti čistého ovzduší funguje a kvalita našeho ovzduší se zlepšuje. Musíme však pokračovat v našem úsilí a úrovně znečištění dále snižovat. EU proto musí rychle přijmout a provést návrh revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, jejímž cílem je lépe sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními WHO.

Virginijus Sinkevičius

Komisař EU pro životní prostředí, oceány a rybolov

Přestože jsme v minulých letech učinili velký posun ve snižování úrovně znečištění ovzduší, naše nejnovější údaje a hodnocení ukazují, že dopady znečištění ovzduší na naše zdraví jsou stále příliš vysoké, což má za následek úmrtí a nemoci, které lze přičíst znečištění ovzduší. Pozitivní zprávou je, že orgány na evropské, národní i místní úrovni vyvíjejí úsilí ke snížení emisí prostřednictvím opatření, jako je podpora veřejné dopravy nebo cyklistiky v centrech měst, a prostřednictvím aktualizovaných právních předpisů.

Leena Ylä-Mononen
Výkonná ředitelka agentury EEA

Zdravotní dopady klíčových látek znečišťujících ovzduší

Novinkou letošního hodnocení je kvantifikace zdravotní zátěže spojené s konkrétními nemocemi, ke kterým přispívá znečištění ovzduší. Celková zdravotní zátěž spojená s každou z těchto nemocí se odvíjí nejen od počtu úmrtí, která lze přičíst této nemoci, ale také od zdravotní zátěže spojené s každodenním životem poznamenaným následky dané nemoci.

U některých onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční a nádorová onemocnění, je většina zdravotní zátěže spojena s přičitatelnými úmrtími, avšak u jiných nemocí, jako je cukrovka a astma, souvisí značná zdravotní zátěž také s životem s oslabujícími zdravotními následky těchto onemocnění, které obvykle přetrvávají po mnoho let nebo desetiletí. Vezmeme-li tedy v úvahu dopady znečištění ovzduší na zdraví, je důležité zaměřit se nejen na přičitatelná úmrtí, ale také na dlouhodobé dopady, které tyto nemoci mohou mít na každodenní kvalitu života evropských občanů, kteří se potýkají s dlouhodobými dopady onemocnění, jako je například astma.

Ze zohledňovaných onemocnění souvisejících se znečištěním ovzduší je v případě expozice jemným prachovým částicím (PM_2,5) největší zdravotní zátěž spojena s ischemickou chorobou srdeční, a dále pak cévní mozkovou příhodou, cukrovkou, chronickou obstrukční plicní nemocí, rakovinou plic a astmatem. V případě oxidu dusičitého a tří posuzovaných onemocnění byla nejvyšší zdravotní zátěž způsobena cukrovkou, po níž následovala cévní mozková příhoda a astma.

Společně s informačním sdělením agentura EEA rovněž zveřejnila informační listy o jednotlivých zemích, v nichž lze nalézt podrobné informace o zátěži v souvislosti s nemocemi na úrovni jednotlivých zemí. Zjištění uvedená v informačním sdělení agentury EEA byla představena na 4. Fóru pro čisté ovzduší 2023 v Rotterdamu.

Aplikace pro kvalitu ovzduší: údaje o ovzduší kdekoli v EU

Evropští občané si mohou prohlížet údaje o kvalitě ovzduší v reálném čase prostřednictvím různých platforem, včetně aplikace Air Quality Index (Index kvality ovzduší). Nejnovější verze této aplikace přinesla nové funkce, díky nimž mohou uživatelé nyní získat informace o kvalitě ovzduší na jakémkoli místě v EU, a to na základě údajů z více než 3500 stanic pro monitorování kvality ovzduší v Evropě, které jsou aktualizované každou hodinu, spolu s celoevropským modelováním kvality ovzduší. Aplikace je k dispozici ve 24 evropských jazycích a obsahuje řadu funkcí, které uživatelům umožňují posoudit a interpretovat kvalitu ovzduší v jejich lokalitě.

Poznámka pro redaktory

Informační sdělení agentury EEA „Poškození lidského zdraví v důsledku znečištění ovzduší v Evropě: zdravotní zátěž v roce 2023“ je součástí balíčku Kvalita ovzduší v Evropě v roce 2023.

Agentura EEA poskytuje odhady počtu úmrtí v důsledku znečištění ovzduší od roku 2014. Agentura EEA používá doporučení týkající se dopadů na zdraví uvedená v pokynech WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021.

Stejně jako v předchozích letech by se dopady různých látek znečišťujících ovzduší na zdraví neměly sčítat, aby se zabránilo dvojímu započtení kvůli určitému překrývání dat. To platí jak pro úmrtnost, tak pro nemocnost.