Změna klimatu přináší stále závažnější rizika pro ekosystémy, lidské zdraví a hospodářství v Evropě

Podle zprávy „Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016“ pozorované změny klimatu již vykazují rozsáhlé dopady na ekosystémy, hospodářství a lidské zdraví a na kvalitu života v Evropě. Na celosvětové i evropské úrovni jsou neustále zaznamenávány nové teplotní rekordy, rekordní hladiny moří i rekordní úbytek mořského ledu v Arktidě. Charakter atmosférických srážek se v Evropě mění, vlhké oblasti se obecně stávají ještě vlhčími a suché oblasti ještě suššími. Objem ledovců a sněhové pokrývky se zmenšuje. Zároveň jsou v mnoha oblastech stále častější a intenzivnější extrémní klimatické výkyvy, jako jsou vlny veder, silné srážky a sucha. Zpřesňované prognózy vývoje klimatu poskytují další důkaz o tom, že v mnoha evropských regionech budou stále častější extrémy spojené se změnou klimatu.

„Změna klimatu bude pokračovat po mnoho následujících desetiletí. Rozsah budoucí změny klimatu a její dopady budou záviset na účinnosti plnění našich globálních dohod o snížení emisí skleníkových plynů, ale také na tom, zda zajistíme vhodné adaptační strategie a politiky snižující rizika, která plynou ze současných a očekávaných klimatických extrémů,“ uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

Oblasti nejvíce ohrožené změnou klimatu

Změnou klimatu jsou ohroženy všechny evropské regiony, některých z nich se však změna klimatu dotkne více než jiných. Podle prognóz je jednou z oblastí, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, jižní a jihovýchodní Evropa. Očekává se, že bude čelit největšímu počtu nepříznivých dopadů. Tato oblast již zaznamenala velký nárůst výskytu extrémních teplot a snížení srážek a průtoku řek, což zvyšuje riziko závažnějšího sucha, nižšího výnosu zemědělských plodin, úbytku biologické rozmanitosti a riziko lesních požárů. Předpokládá se, že častější vlny veder a změny v šíření infekčních nemocí, jejichž výskyt je vázán na klimatické podmínky, zvýší rizika pro lidské zdraví i kvalitu života.

Za oblasti nejvíce ohrožené změnou klimatu se rovněž považují pobřežní a záplavové oblasti v západních částech Evropy, neboť čelí vyššímu riziku povodní v důsledku zvyšující se hladiny moří a možného nárůstu bouřkových přívalů vody. Změna klimatu rovněž vede k výrazným změnám mořských ekosystémů, a to v důsledku zvyšování kyselosti a teploty oceánů a rozšíření mrtvých zón s nedostatkem kyslíku.

V důsledku obzvláště rychlého zvyšování teplot vzduchu a moře a souvisejícího tání pevninského a mořského ledu budou silně ovlivněny také ekosystémy a lidská činnost v Arktidě.

Přestože některé oblasti mohou rovněž zaznamenat určité pozitivní dopady, jako jsou zlepšující se podmínky pro zemědělství v určitých oblastech severní Evropy, na většinu regionů a sektorů bude mít změna klimatu negativní dopad.

Ekosystémy, lidské zdraví a hospodářství

Ekosystémy a chráněná území v celé Evropě čelí tlakům v důsledku změny klimatu a dalším zátěžím, jako je změna ve využívání půdy. Zpráva zdůrazňuje, že dopady změny klimatu jsou hrozbou pro biologickou rozmanitost na pevnině i na moři. Mnoho druhů zvířat a rostlin pociťuje změny svých životních cyklů a migruje směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek, zatímco se v daných oblastech uchycují různé invazní druhy nebo se rozšiřují jejich přírodní stanoviště. Na sever migrují také mořské druhy, včetně komerčně důležitých rybích populací. Těmito změnami jsou ovlivňovány ekosystémové služby a hospodářská odvětví, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov.

Hlavní dopady změny klimatu na zdraví souvisí s extrémními výkyvy počasí, změnami v šíření nemocí, jejichž výskyt je vázán na klimatické podmínky, a se změnami environmentálních a sociálních podmínek. Říční a pobřežní záplavy se v uplynulém desetiletí dotkly v Evropě milionů lidí. Související účinky na zdraví zahrnují úrazy, infekce, vystavení chemickým rizikům a dopady na duševní zdraví. Vlny veder jsou častější a intenzivnější, což v Evropě způsobuje desetitisíce předčasných úmrtí. Tento trend by se podle prognóz měl zvýšit a zintenzivnit, pokud nebudou učiněna příslušná adaptační opatření. Rozšíření různých druhů klíšťat, asijského komára tygřího a dalších přenašečů nemocí zvyšuje riziko lymské boreliózy, klíšťové encefalitidy, západonilské horečky, horečky dengue, nemoci chikungunya a leishmaniózy.

Hospodářské náklady spojené se změnou klimatu mohou být velmi vysoké. Mimořádné události související se změnou klimatu v členských zemích agentury EEA přinesly od roku 1980 hospodářské ztráty ve výši více než 400 miliard EUR. Dostupné odhady budoucích nákladů spojených se změnou klimatu v Evropě jsou značně nejisté a v úvahu je berou jen některá sektory. Předpokládaná výše škod v důsledku změny klimatu je však i tak nejvyšší v oblasti Středomoří. Na Evropu mají vliv také dopady změny klimatu, k nimž dochází mimo Evropu, a sice prostřednictvím účinků na obchod a infrastrukturu a geopolitická a bezpečnostní rizika a migraci.

Zlepšení adaptace a znalostí

Dochází k začleňování problematiky přizpůsobování se změně klimatu do dalších politik, tento proces je však možné dále zlepšovat. K dalším možným opatřením patří zlepšení soudržnosti politik v různých tematických oblastech a na různých úrovních správy (na úrovni EU a na nadnárodní, národní, regionální a místní úrovni), pružnější přístupy v podobě adaptivního řízení a kombinace technologických řešení, ekosystémových přístupů a „měkkých“ opatření.

Nabídka a využívání služeb na ochranu klimatu a adaptaci změně klimatu v Evropě se zvyšuje. Lepší znalosti by byly užitečné v mnoha oblastech, například pokud jde o posuzování zranitelnosti a rizik na různých úrovních monitoringu, reportingu a hodnocení adaptačních opatření, jejich nákladů, přínosů, synergií a kompromisů s dalšími politickými opatřeními.

Základní informace

Zpráva na základě indikátorů hodnotí změnu klimatu v minulosti a v budoucnosti a její dopady na ekosystémy a společnost. Zabývá se rovněž tím, jak je společnost vůči těmto dopadům zranitelná, a vytvářením adaptačních politik a související znalostní základny.

Zprávu vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem Evropské komise, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, regionálním úřadem Světové zdravotnické organizace pro Evropu a třemi evropskými tematickými středisky (ETC-CCA, ETC-BD, ETC-ICM). Jedná se o čtvrtou zprávu s názvem „Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě“, která je vydávána každé čtyři roky. Aktuální vydání se zaměřuje na podporu naplňování a aktualizace strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013, ke které by mělo dojít v roce 2018, a na podporu vypracování národních a nadnárodních adaptačních strategií a plánů.