Rozhovor – Kontaminace půdy: znepokojující dědictví industrializace

Co se rozumí pod pojmem kontaminace půdy?

Kontaminovaná půda je v podstatě půda, do níž jsou v důsledku lidské činnosti přidány nějaké látky. K tomu může dojít přímo nebo nepřímo a je možné, že ke kontaminaci došlo již velmi dávno, nebo k ní může docházet právě teď. Když je půda využívána k takovým činnostem, u nichž existuje možnost vystavení lidí znečišťujícím látkám v půdě, jedná se o závažný problém. Odstranit znečištění půdy je obtížné a související náklady jsou často velmi vysoké. Pro jednu generaci je velmi náročným úkolem vyčistit znečištění, které narůstalo po mnoho minulých generací.

Co patří mezi hlavní zdroje kontaminace půdy? Jakým způsobem to lze řešit?

Různé znečišťující látky mají různé zdroje, ale pravděpodobně nejdůležitějšími zdroji jsou bývalé průmyslové činnosti. Jejich odkazem jsou oblasti se závažnou kontaminací půdy, zejména kovy, dehty a dalšími přidruženými látkami. Dalším důležitým zdrojem je vojenská činnost, a to i ve výcvikových prostorech. Například jeden z nejhorších příkladů kontaminace půdy v Evropě se nachází v bývalé Jugoslávii, kde byly rozmístěny protipěchotní miny, které zapříčiňují nejkrajnější formu kontaminace půdy.

Existuje široká škála různých typů znečišťujících látek, mezi něž patří nejen kovy, ale také řada organických molekul, patogenů, biologicky aktivních materiálů, radioaktivních látek atd. A všechny tyto látky pocházejí z různých zdrojů.

Předpisy a normy za posledních 30 až 40 let stále úspěšněji zabraňovaly kontaminaci půdy. Mezitím bylo mnoho silně kontaminovaných míst učiněno bezpečnějšími, i když mnoho z nich na konkrétní opatření stále ještě čeká. Ke snížení rizika kontaminace půdy lze použít velmi širokou škálu technologií, díky nimž dosáhneme buď odstranění znečišťující látky, nebo jejího zadržení. Klíčovým problémem je úroveň zbytkového rizika, které jsme ochotni přijmout v souvislosti s náklady nápravných opatření.

Jak velkou část kontaminace z minulosti jsme schopni vyčistit? Jak se tato místa vybírají?

Dvěma důležitými hybnými silami pro čištění kontaminované půdy jsou rizika pro lidské zdraví a pro kvalitu povrchových a podzemních vod. Plnění cílů rámcové směrnice o vodě[i] může vyžadovat sanaci půdy s cílem chránit vodní ekosytémy. Třetí hybnou silou je zemědělská výroba a zajišťování zdraví rostlin a bezpečnost potravin.

Mnohé záleží na konečném využití půdy a dostupnosti financování od developerů. Ve městech s dlouhou průmyslovou minulostí je nyní kontaminace půdy v oblastech s velmi vysokou hodnotou, jako jsou obchodní čtvrti nebo velké developerské projekty u vody, do značné míry vyřešena, takže rizika jsou pod kontrolou. To je pozitivní, ale v oblastech, jež v současnosti nemají vysoký hospodářský význam, není často možné zajistit financování sanace.

V oblasti čištění půd v Evropě jsme dosáhli obrovského pokroku, ale tento problém stále existuje. V Evropě se nachází mnoho míst, kde se dosud neobjevily hospodářské podněty a motivace k čištění kontaminované půdy. Nakonec klíčovou otázkou zůstává, jakou úroveň rizika jsme ochotni přijmout a co s tím uděláme v případě, že míra tohoto rizika bude překročena.

Jak se na kontaminaci půdy podílí zemědělství?

V této souvislosti jsou zvláště důležité dva kovy: kadmium a měď. Kadmium je nečistota ve fosfátových hnojivech a v půdě, kde se používají, se vždy nachází nějaké přidané kadmium. Množství mohou být velmi malá, ale jsou kumulativní. Jelikož je kadmium karcinogen, musíme tuto akumulaci pečlivě sledovat. Bylo vynaloženo velké úsilí s cílem kvantifikovat tento problém a zjistit, jakým způsobem snížit kadmium v hnojivech, přičemž práce na tomto problému stále probíhají. Měď se nachází v oblastech, kde se nacházejí vinice a kde byl kov v minulosti používán jako antifungální činidlo. Tato měď se bohužel nahromadila v půdě. Jakmile se tyto a další kovy do půdy přidají, zůstanou tam a není mnoho reálných možností, jak je odstranit.

Dalším problémem spojeným se zemědělstvím jsou pesticidy. Víme například, že v půdě po celé Evropě se stále nacházejí organochlorované pesticidy, které jsou již dlouho zakázány. U současných pesticidů byly analýzy jejich dopadu na živé organismy v půdě poměrně omezené. Mohou vytvářet problémy, kterých jsme si ještě nestačili všimnout. Také naše právní úprava týkající se dopadu zemědělských chemických látek na půdu je podle mého názoru poněkud slabá.

Jakým způsobem kontaminace půdy ovlivňuje biologickou rozmanitost?

Dopady kontaminace půdy na živé organismy v půdě a funkce půdy příliš nechápeme a v současné době existují určité komplikace spojené s kontaminací půdy a biologickou rozmanitostí nad zemí. Mnoho míst v celé Evropě bylo celá desetiletí opuštěno a v důsledku toho se po přirozené regeneraci staly důležitými rezervoáry druhů a biologické rozmanitosti. Jejich vykácení může tuto biologickou rozmanitost poškodit.

V celkovém pohledu musíme uznat, že zejména naše emise přenášené vzduchem mohou kontaminovat velmi vzdálenou půdu a mít dopad na biologickou rozmanitost půdy. Proto máme povinnost zajistit, aby tyto emise byly minimalizovány. I v polárních oblastech a dalších velmi odlehlých oblastech najdeme znečišťující látky, které jsou zcela lidského původu.

Jaké další znalosti o kontaminaci půdy nám schází? Co patří mezi nově vznikající problémy?

Možná jsme podcenili problematickou povahu radioaktivity. Jedná se o široce rozšířený problém s nižší úrovní důležitosti, ale existuje i několik oblastí s vyšší radioaktivitou, jako jsou města se starými šperkařskými a hodinářskými oblastmi. V těchto oblastech se může nacházet zvýšená úroveň radioaktivní kontaminace půdy luminiscenčními a jinými látkami, které se používaly v malých dílnách.

Díky kombinaci nových souborů prostorových dat a informací o půdě získáme mnohem jasnější představu o tom, kde se kontaminace vyskytuje. Současně se epidemiologické studie stávají stále propracovanějšími a máme k dispozici stále více informací o případech onemocnění, která souvisejí s konkrétními oblastmi. Když tyto dvě věci propojíme, můžeme zjistit, že některé nemoci, které pozorujeme v běžné populaci, mohou být jasně spojeny s kontaminací půdy, což bylo až doposud obtížné prokázat.

V čem do budoucna vidíte pozitivní pokrok?

Nejlepším opatřením pro budoucnost je zabránit další kontaminaci půdy. Můžeme vycházet ze stávajících předpisů a kontrolovat kontaminaci průmyslové půdy a také více zapojit občany. Dobrým příkladem jsou plasty. Již existuje hnutí vycházející od občanů, jehož cílem je omezit používání plastů. Jsem hluboce přesvědčen, že jakmile si lidé budou více uvědomovat dopady kroků jednotlivců, změní své chování, a to bude mít všeobecně pozitivní dopad na hospodaření s půdou, včetně kontaminace.

Mark Kibblewhite

Emeritní profesor, Cranfield University, Bedford, Spojené království