Ekologická daň z kameniva v EU: cesta k udržitelné výstavbě

Odvětví těžby kameniva přispívá výrazně k evropskému hospodářství, kde se každý rok dostanou na trh 3 miliardy tun písku, štěrku a kamení.

Těžařské činnosti mají značný dopad na životní prostředí, protože materiály se těží přímo ze země v povrchových dolech, jako jsou lomy nebo jámy. Těžba kameniva může též podstatnou měrou změnit krajinu a mít dopad na zásoby podzemní vody, což je mnohem důležitější. Jsou zde i související vlivy z hlediska energie spotřebované při těžbě a přepravě těchto materiálů.

 Studie uznává, že je možné rozšířit daně v oblasti hospodaření s přírodními zdroji i do jiných odvětví, ale zároveň ukazuje, že všechny čtyři sledované země dosáhly smíšených výsledků. Itálie a Česká republika nepředložily přesvědčivé důkazy o zlepšení vzhledu krajiny po zavedení daně, zatímco Švédsku se podařilo snížit poptávku po přírodním štěrku – nedocenitelném zdroji, který zaručuje kvalitu podzemní vody.

Zpráva, představená dnes na 16. výroční konferenci Evropského sdružení ekonomů z oblasti životního prostředí a zdrojů (European Association of Environmental and Resource Economists – EAERE) ve švédském Göteborgu, rovněž ukazuje, že ve snaze vyvážit ekonomický růst s ochranou životního prostředí a zdraví by daně mohly vybízet k inovacím a podporovat výzkum a vývoj.

Podle zprávy pomáhá přijímání systémů ekologických daní zlepšit kvalitu a spolehlivost údajů o těžbě, které pak lze použít při povzbuzování změn v řízení lomů. Například ve Spojeném království zvyšuje daň ze stavebních surovin důvěru v odvětví při nákupu materiálu, jelikož část příjmů z odvodů byla použita na podporu tvorby norem kvality recyklovaného kameniva.

Daně působí lépe v rámci souboru politik

Další obava, kterou zpráva Effectiveness of environmental taxes and charges for managing sand, gravel and rock extraction in selected EU countries (Efektivnost ekologických daní a poplatků pro řízení těžby písku, štěrku a kamení ve vybraných zemích EU) vyjadřuje, spočívá v potřebě vyvarovat se daňového narušení napříč Evropou. Studie zdůrazňuje, že koordinace je absolutně nezbytná, aby se předešlo přetížení těžby v regionech s nižšími či nulovými daněmi. Navíc se podle zprávy musejí daně „využívat jako součást souboru politik“, aby bylo zajištěno efektivnější zlepšování životního prostředí.

V posledních letech zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí několik zpráv hodnotících efektivnost politik a ve větší míře se zapojila do průzkumu souvislostí mezi potřebami společnosti a konečným dopadem politik.

Více informací

• Zapráva EEA 2/2008 - Effectiveness of environmental taxes and charges for managing sand, gravel and rock extraction in selected EU countries (Efektivnost ekologických daní a poplatků pro řízení těžby písku, štěrku a kamení ve vybraných zemích EU)
• Zpráva EEA 1/2006 – Using the market for cost-effective environmental policy (Využití trhu pro nákladově efektivní environmentální politiku)
• Policy effectiveness evaluation (Hodnocení efektivnosti politiky)
• 16. výroční konference EAERE 

1) Podle Eurostatu činila hrubá přidaná hodnota těžařství a lomového dobývání bez těžby paliv v roce 2003 ve 27 členských státech EU 15,2 miliardy EUR. Hrubá přidaná hodnota je rozdíl mezi výstupem a výrobní spotřebou pro kterékoli dané odvětví/průmysl. To znamená, že jde o rozdíl mezi hodnotou vyprodukovaného zboží a poskytnutých služeb a cenou surovin a dalších vstupů, které se při výrobě spotřebují.