Infografika

Infografika — 11.03.2015

Naše infografika poskytují vizuální prezentace v otázkách týkajících se životního prostředí v Evropě.

Jak spolu souvisí životní prostředí, kvalita lidského života a zdraví? — 12.03.2015

Přírodní zdroje jsou základem naší výroby a spotřeby, vytvářejí bohatství a pracovní místa, a přispívají tak ke kvalitě našeho života a k celkové životní úrovni. Úroveň naší spotřeby zdrojů však ohrožuje schopnost našich ekosystémů uspokojovat naše potřeby v budoucnu.

Jak můžeme dosáhnout toho, že naše hospodářství bude oběhové a bude účinně využívat zdroje? — 11.03.2015

V současnosti těžíme a zužitkováváme více zdrojů, než kolik může naše planeta za danou dobu vyprodukovat. Musíme omezit množství odpadu, který produkujeme, a množství surovin, které těžíme.

Jak potraviny, které koupíme, sníme či naopak nesníme, ovlivňují životní prostředí? — 12.03.2015

Než se potraviny dostanou k nám na talíř, musí se vyrobit, zpracovat, zabalit, dopravit a distribuovat. Každý z těchto kroků spotřebovává zdroje, vytváří další odpad a způsobuje znečištění.

Jaké jsou zdroje potravinového odpadu v Evropě? — 12.03.2015

Přibližně třetina celosvětové produkce potravin přijde nazmar nebo skončí v odpadu. Potravinový odpad znamená také závažnou ztrátu jiných zdrojů, jako je půda, voda, energie a práce.

Toky odpadů v Evropě — 12.03.2015

V roce 2010 vzniklo ve skupině zemí EU28 a Norsku celkem asi 2 500 milionů tun odpadů. Zde je znázorněno, odkud tyto odpady pocházely a z čeho se skládaly.

Kolik našeho komunálního odpadu recyklujeme? — 12.03.2015

Velká část odpadů, které vyhodíme, může být recyklována. Recyklace je výhodná pro životní prostředí, neboť odpady nekončí na skládkách a vznikají suroviny na nové výrobky. Recyklace může také podpořit inovace a vytvářet pracovní místa.

Jak můžeme snížit produkci odpadů a lépe je zužitkovávat? — 12.03.2015

Nejlepším způsobem, jak snížit dopady odpadů na životní prostředí, je především předcházet jejich vzniku. Mnoho věcí, které vyhazujeme, lze opětovně použít a z jiných je recyklací možné získat suroviny.

Jaké jsou zdroje odpadu v moři a jaké jeho dopady? — 12.03.2015

Rostoucí množství odpadů končí ve světových oceánech a škodí zdraví ekosystémů, zabíjí živočichy a ohrožuje lidské zdraví. Řešení spočívá v předcházení vzniku odpadů a lepším nakládání s odpady na pevnině.

Zmírňování změny klimatu — 15.10.2015

Úsilí EU o omezení emisí skleníkových plynů přináší úspěchy. Očekává se, že EU splní svůj jednostranně vyhlášený cíl snížit emise o 20% (oproti roku 1990) ještě před dohodnutým termínem v roce 2020. EU navíc hodlá snížit domácí emise nejméně o 40% do roku 2030 a emise uhlíku ve své ekonomice dále snižovat až do roku 2050. EU v současné době produkuje přibližně 10% celosvětových emisí skleníkových plynů.

Půda a změna klimatu — 15.10.2015

Půda je důležitý a často opomíjený prvek klimatického systému. Po oceánech je druhým největším místem ukládání nebo zachycování skleníkových plynů. Obnova klíčových suchozemských ekosystémů a udržitelné využívání půdy v městských a venkovských oblastech umožňuje zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí.

Změna klimatu a zemědělství — 15.10.2015

Zemědělství ke změně klimatu přispívá a zároveň je změnou klimatu ovlivňováno. Cílem EU je snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství a přizpůsobit tomu svůj systém produkce potravin. Tváří v tvář rostoucí celosvětové poptávce po zdrojích a soutěži o ně je třeba posuzovat produkci a spotřebu potravin v EU v širších vztahových souvislostech mezi zemědělstvím, energetikou a potravinovou bezpečností.

Změna klimatu a moře — 15.10.2015

Změna klimatu vede ke zvyšování teploty oceánů, způsobuje zvyšování kyselosti mořského prostředí a mění charakteristiky dešťových srážek. Tato kombinace faktorů zhoršuje působení dalších antropogenních tlaků na mořské ekosystémy, , což vede ke ztrátě biologické rozmanitosti.

Jsme na změnu klimatu připraveni? — 15.10.2015

Změna klimatu má řadu dopadů na lidské zdraví, ekosystémy a ekonomiku. Tyto dopady budou pravděpodobně v nadcházejících desetiletích stále závažnější. Nebudou-li důsledky změny klimatu postupně řešeny, jejich řešení by pak v budoucnu mohlo být velmi nákladné, zejména co se týčezhoršování lidského zdraví, negativních vlivů na ekosystémy či škod na majetku a infrastruktuře.

Klima v Evropě se mění — 15.10.2015

Změna klimatu ovlivní téměř všechny aspekty našeho života. Zvýšená intenzita a četnost dešťových srážek v mnoha částech Evropy budou způsobovat časté a závažné povodně. Je možné, že na různých místech Evropy, včetně Evropy jižní, se mnohé oblasti budou v důsledku vyšších teplot a nižších srážek potýkat se suchem.

Při teplotní inverzi zůstává znečištění v přízemní vrstvě — 28.09.2016

Při teplotní inverzi je vyšší pravděpodobnost lokálního výskytu vyšší koncentrace znečišťujících látek. Během delších období vyššího tlaku vzduchu v zimních měsících sluneční záření dopadá na zemský povrch a prohřívá jej. Pokud je v noci malá oblačnost, zemský povrch se rychleji ochlazuje a spolu s ním také vzduch, který leží u země. Teplejší vzduch stoupá vzhůru a jako poklop zadržuje chladnější vzduch u země. Znečištění, včetně znečištění z dopravy, se proto nemůže rozptylovat a drží se v přízemní vrstvě, kde stoupají koncentrace znečišťujících látek. To trvá tak dlouho, dokud se nezmění převládající meteorologické podmínky.

Hluková zátěž v Evropě — 28.09.2016

Hluková zátěž je rostoucím problémem dotýkajícím se životního prostředí, jež vychází z řady zdrojů. Nepříznivé účinky hlukové zátěže se projevují na duševní pohodě obyvatelstva vystaveného hluku, na zdraví a rozšíření volně žijících druhů a také na schopnosti dětí zvládat výuku ve škole.

Cíle EU pro snižování emisí skleníkových plynů — 28.09.2016

EU si stanovila cíle pro snížení dopadu dopravy na životní prostředí v Evropě včetně cíle pro emise skleníkových plynů. Cíle pro sektor dopravy jsou součástí celkového cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80–95 %.

Imisní zátěž ve městech — 28.09.2016

Mnoho Evropanů je vystaveno škodlivé míře znečištění ovzduší. Až 30 % Evropanů žijících ve městech je vystaveno úrovním znečišťujících látek v ovzduší přesahujícím normy EU pro kvalitu ovzduší. A zhruba 98 % Evropanů žijících ve městech je vystaveno úrovním znečišťujících látek v ovzduší, jež Světová zdravotnická organizace považuje podle svých přísnějších měřítek za zdraví škodlivé.

Emise a účinnost vozidel — 28.09.2016

Silniční doprava závislá na fosilních palivech představuje nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší z dopravy. Každé vozidlo vypouští emise z řady zdrojů.

Druhy paliv a emise — 28.09.2016

Poptávka po dopravě úzce souvisí s ekonomickou aktivitou: v dobách růstu se zlepšuje hospodářský výsledek, přepravuje se více zboží a lidé více cestují. Dopad dopravy na lidské zdraví, životní prostředí a změnu klimatu úzce souvisí s volbou paliva. Čistá alternativní paliva, včetně elektřiny, již existují a mohou reálně nahradit benzin a naftu. Při rozhodování o vhodnosti použití konkrétního druhu paliva hraje roli délka cesty.